„Jsme přesvědčeni, že to představuje významnou pomoc v kraji s nejvyšším počtem exekucí v celé ČR,“ říká David Beňák, ředitel agentury, která spadá pod Úřad vlády.

Co vypovězení memoranda o spolupráci znamená?
Určitě to neznamená konec naší činnosti v kraji. Agentura tady spolupracuje s dvaceti obcemi a na tom se nic nemění.

Jaký je nyní vztah agentury s vedením kraje?
Pan hejtman nám dopisem poděkoval za dosavadní činnost a doufá, že už probíhající spolupráce nebude narušena. Aktuálně to znamená, že pokračuje spolupráce, která se týká sociálních služeb, jejich financování a zařazování do sítě v Ústeckém kraji, i spolupráce na vzdělávacích aktivitách.

Na posledním krajském zastupitelstvu zněla vůči agentuře ostrá kritika. Byl to blesk z čistého nebe?
Ze strany kraje jsme dlouhodobě žádnou kritiku nezaznamenávali. Jednali jsme o prodloužení spolupráce. O nespokojenosti kraje jsme se dozvěděli těsně před konáním rady, která navrhla spolupráci ukončit. Zaznamenali jsme ale také kladná slova od dvou zastupitelů, kteří mají osobní zkušenost se spoluprací s agenturou jako starostové. Jejich podpory si velice vážíme.

S čím agentura Ústeckému kraji pomohla?
Za poslední tři roky jsme tu pomohli zřídit nebo financovat osmnáct dluhových poraden, které mají obsloužit téměř osm tisíc klientů. Jsme přesvědčeni, že to představuje významnou pomoc v kraji s nejvyšším počtem exekucí v celé ČR. Chudoba nebo sociální vyloučení v Ústeckém kraji se ale zdaleka netýká jenom romských rodin, ale i majoritní části obyvatel, jak to ukazují například data z oblasti exekucí

Další příklad?
Pro základní školy se díky nám podařilo získat téměř 200 milionů korun na zlepšení vybavení škol, pořízení odborných učeben a snížení bariérovosti. Jako příklad lze uvést vybudování bezbariérového přístupu a modernizaci učeben v ZŠ Postoloprty.

Co udělala agentura pro zapojení lidí do pracovního procesu?
V Děčíně jsme podpořili dobře fungující Středisko městských služeb, které zaměstnává osoby s problémy s nalezením práce na otevřeném trhu. Také jsme pomohli s hledáním zaměstnavatelů na otevřeném trhu práce, kteří jsou ochotni klienty střediska zaměstnat.

A v oblasti bytové politiky?
Intenzivně se zabýváme problémem zadlužených Společenství vlastníků bytových jednotek, zejména v sociálně vyloučených lokalitách Litvínov a Chomutov. Pomáháme obcím komunikovat se SVJ, vytvořili jsme pro předsedy SVJ manuál, jak předcházet jejich zadlužení.

Kde je to nejhorší?
Zejména na litvínovském sídlišti Janov se snažíme mapovat situaci a společně s městem připravovat opatření, která mají zabránit dalšímu šíření problému. Jedná se o tisíce lidí, kteří žijí v zadlužených nebo zadlužením ohrožených SVJ. Tato situace pravidelně eskaluje do „krachu“ SVJ, odpojení tepla a teplé vody.

Co se nepovedlo?
Jeden z klíčových prvků řešení problému sociálního vyloučení je nevyhovující bydlení, často v područí obchodníků s chudobou. I když se nám podařilo zprostředkovat finance na zřízení desítek sociálních bytů a některá města se o to snaží i sama, stále se tak neděje v míře, aby opatření byla opravdu efektivní.

Bylo pro vás odřeknutí spolupráce od Ústeckého kraje něčím mimořádným?
Aktuálně spolupracujeme se 165 obcemi a třemi místními akčními skupinami v celé ČR. Spolupráce s obcemi je obvykle naplánována na období 1-3 let, takže dochází i k tomu, že některé obce už nepokračují. Od začátku naší činnosti došlo k ukončení spolupráce s 19 obcemi. S ukončením spolupráce na úrovni kraje jsme se doposud nesetkali.

Je sociální situace v Ústeckém kraji časovaná bomba, jak často říkají politici?
Relativně dlouhou dobu jsme už nezaznamenali významnější nepokoje nebo demonstrace. V terénu nevnímáme zásadní zhoršování v soužití mezi majoritou a obyvateli sociálně vyloučených lokalit. Zdá se, že toto téma se tu používá spíš jako politikum před volbami.

Radní: Výsledek spolupráce není vůbec žádný

Memorandum s Agenturou pro sociální začleňování o spolupráci z roku 2016 vypověděli zastupitelé Ústeckého kraje na zasedání 21. října. Za vypovězení se postavil například radní Petr Šmíd (SPD/SPO). „Moje zkušenost s agenturou je dlouholetá. Říkal jsem si sláva, někdo nám pomůže sehnat peníze pro inkluzi. Potom přišla agentura s tím, že nám poradí, jak správně vyučovat. Výsledek není vůbec žádný. Zkoumá věci, které jsou už dávno vyzkoumané,“ řekl Šmíd, který působí jako náměstek hejtmana pro školství.

Podle radních se spolupráce s agenturou v oblasti sociálního začleňování v Ústeckém kraji neosvědčila, ten má totiž svá specifika. Podle radního Miroslava Andrta (ČSSD) zbytek republiky nechápe, jakým problémům čelíme. „Je potřeba se začít bavit o systémové změně včetně změny rozpočtového určení daní pro náš region. Čelíme problémům vyplývajícím ze sociálního vyloučení a komunity, kterou se tu snažíme sžívat, i problémům, které generuje byznys s chudobou,“ doplnil Andrt.

Ne všichni měli s agenturou negativní zkušenosti. „My s agenturou spolupracujeme, díky ní jsme udělali spoustu práce,“ řekl opoziční zastupitel a starosta Kadaně Jiří Kulhánek (ODS). „Rušení memoranda je spíš takový výkřik, že se něco nepovedlo. Tak to hoďme za hlavu a pojďme zkusit vymyslet, aby to fungovalo dobře.“

Kulhánkovi oponoval Jaroslav Foldyna (ČSSD). „Někdy i výkřiky mají svůj smysl. Slyšel jsem, že se sem díky agentuře dala miliarda. To je výborné, ale jaký je efekt té miliardy?“ Společnosti podle něj dochází trpělivost. Zvlášť těm z majority, kteří pracují za nízké mzdy. „Chtěl bych, abychom miliardy efektivně investovali. I do seniorů, kteří mají minimální důchody, i když celý život pracovali,“ dodal Foldyna.