VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ptáci odlétají na jih. Ale už jenom někteří...

Severní Čechy - Ledňáčky, bahňáky, ale dokonce i vzácný druh strakapouda si poblíž Smědé zblízka prohlédli účastníci Festivalu ptactva. Konal se v celé Evropě a mimo jiné připomněl, že většina ptáků už se chystá k odletu.

9.10.2011 2
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Martin Klimeš

Většina zpěvných ptáků už svá hnízdiště dokonce opustila. Jedná se hlavně o choulostivější druhy. Ptáky, kteří mají rádi teplo, a proto se i na jaře vracejí z jižních koutů nejpozději. Vlaštovky, jiřičky, pěnice, žluvy, budníčci, lejskové či rákosníci.

K odletu se v těchto dnech podle Martina Pudila z České ornitologické společnosti chystají už jen ti největší otužilci. Například divoké husy, některé druhy kachen či dravců. Ty jsme mohli zahlédnout zejména v uplynulých slunečných dnech. „Tito ptáci využívají zákonů termiky, teplých proudů, které je nadnášejí,“ popsal odborník.

Zatímco v úvodu zmíněné pěvce nemáme téměř šanci při odletu zahlédnout, protože k přeletům využívají zejména nočních hodin, typická husí hejna v těchto dnech zahlédnout můžeme .

Husí peleton

„Hejna mají tvar šípu, v jehož čele letí zpravidla ten nejzkušenější. Který to je, zvířata přirozeně rozeznají na základě instinktu. Tento pták rozráží svým tělem vzduch, což je velmi vyčerpávající, proto se v čele střídají stejně jako například cyklisté v peletonu,“ přibližuje na lidském podobenství ornitolog.

„Ptáci táhnou v kuse několik týdnů. Přelety do Afriky či jižní Evropy jsou velmi pomalé, pomalejší než v době příletu. Zatímco na podzim trvá jejich cesta i dva měsíce, domů se vracejí stejnou trasou jen tři čtyři týdny.

Cestu ovšem neabsolvují na jeden zátah. „Náročné, několikadenní přelety vyčerpají jejich tukové zásoby, proto je musí čas od času doplnit,“ popisuje odborník.

Postrach vinic

Jak dodává, například hejna špačků nejraději doplňují zásoby na jihomoravských vinicích, samozřejmě k velké nelibosti vinařů. Mnohé druhy ale využívají k odpočinku i doplnění potravy nejrůznějších křovin a mokřadů.

„Pokud taková místa lidé svými zásahy, například výstavbou či vysušením, zruší, nemají se ptáci kde nažrat, pokud se poblíž nenajde podobné místo, může to být pro ně fatální,“ popisuje ptačí peripetie Martin Pudil.

Pohyblivá spižírna

Přelétajícím hejnům cestou do zimních hnízdišť nehrozí ale jenom tato nebezpečí. „Pasti pro ně představují zejména skleněné pláště budov či protihlukové stěny. Tam zahyne překvapivě mnoho ptáků,“ upozornil Martin Pudil . „V jižních krajích jsou ptáci loveni jako zdroj potravy a samozřejmě takové hejno slouží i jako pohyblivá spižírna pro velké dravce,“ doplňuje.

Kosi se drží doma

Dostáváme se i k diskutované otázce stále většího počtu druhů, které se na podzim přestávají stěhovat. Důvodem je podle Martina Pudila kombinace několika faktorů.

Za nejdůležitější pokládá oteplování klimatu a dostatek potravy. „Například červenku, která patří ke stěhovavým ptákům, můžeme i v severočeských městech v zimě najít u krmítka. A třeba kos, který u nás v zimě zdomácněl, patřil ještě před sto lety k přísně stěhovavým ptákům.

Stále častěji je i v zimním období vidět přezimující čápy. Podle zoologa Zdeňka Mrkáčka z CHKO je oteplování patrné nejen při podzimních tazích ptáků na jih, ale i v jejich migraci opačným směrem. „V poslední době skutečně zaznamenáváme posun zvířat od jihu k severu, například zvířat, jejichž domovem byly jižní oblasti Slovenska, Maďarska, ale i Středomoří.

Je to ale patrné i na území České republiky. V Českém ráji se v posledních letech stále hojněji vyskytuje například dudek, který dříve hnízdil na jižní Moravě či v Polabí,“ vysvětluje zoolog. Ve tvrzení, že je příčinou migrace zvířat jednoznačně oteplování, je ovšem opatrný.

„S jistotou to budeme moci tvrdit možná za dvacet let,“ připouští a dodává, že migrace zvířat například v důsledku měnících se klimatických podmínek či změny loviště je přirozený jev, který se v přírodě odehrává odedávna.

Důvodem k migraci zvířat může být podle něj i dílčí zlepšování kvality krajiny, což se v potravním řetězci projeví ve větší nabídce potravy.

I tady však člověk hraje určitou roli. Například přemíra holubů ve městech se stává zdrojem potravy pro některé dravce. „Vrací se sem například sokol, který tu hnízdil naposledy před čtyřmi desítkami let. Zahlédnout tu můžeme i krkavce, ti tu sídlili před sto lety,“ uzavírá Zdeněk Mrkáček.

Odborníci se nicméně shodují v tom, že zvířata svými jemnými instinkty oteplování registrují a stále častěji se proto objevují tam, kde jsme se s nimi ještě nedávno neměli šanci setkat.

„Patrné je to například u některých druhů hmyzu,“ zmiňuje Martin Pudil.

Autor: Jana Švecová

9.10.2011 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Uvedení představení podle Arnošta Lustiga Motlitba pro Kateřinu Hotowitzovou ve Vlaku Lustig v roce 2017 ve dvoře Dělostřeleckých kasáren v Terezíně, kde sídlí Centrum studií genocid.

"Je to město budoucnosti," věří Terezínu ředitel centra

Vyprošťování potopeného osobního automobilu z oprámu Vápenka
13

Chtěl si udělat selfie, utopil při tom auto

Pád opilce do kolejiště a Labská princezna na suchu: prohlédněte si videa dne

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku v úterý 23. ledna 2018.

Zeman, nebo Drahoš? Koho chcete vy? HLASUJTE

Ústecký kraj - Tento pátek a sobotu si Češi zvolí svého prezidenta. Miloše Zemana a Jiřího Drahoše čekají tento týden ostré televizní debaty, pak přijde rozhodnutí. Koho na Pražském hradě chcete nyní vidět vy? Hlasujte v naší anketě.

Naši prvňáci: Už ve středu představíme školáky z 1.B ZŠ Boženy Němcové

Každou středu vám představujeme nové prvňáčky ze škol na Litoměřicku a Podřipsku.

Automaty z Litoměřic mizí. Avšak jen z centra města

Litoměřice - Vyhláška omezila provoz hazardních her v historickém jádru.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>