Nepokoje v Anglii s ohromnými škodami na majetku, a s požáry největšími od doby bombardování za 2. světové války, jsou od nás velmi daleko. Ale příklady táhnou, varuje ústecký senátor Jaroslav Doubrava. A zdůrazňuje: Policisté vědí, že by takové bouře v Čechách nezvládli.

Není téma anglických nepokojů jen malováním čerta na českou zeď?
Není. Protože násilí v Anglii ve skutečnosti přerostlo v organizované akce a výdělečnou činnost – rabování. Na počátku bylo zastřelení jednoho muže s pochybnou pověstí. Jeho kamarádi začali policii obviňovat a začali se mstít. Podobně, jako když před pár dny banda nepřizpůsobivých tupců vpadla s mačetami v Novém Boru do baru. Z primitivní záminky v Anglii byla primitivní rozsáhlá rvačka, na kterou se nabalovaly další gangy mladých výtržníků. Zde by příběh mohl skončit – gangy se vyřádí v pouliční šarvátce. Jenže to byl jenom nevinný začátek.

Nevinný začátek?
Prostě jenom vylití primitivního vzteku. Ale pro jiné to byla technologická záminka. V tom okamžiku skupiny zlodějů začaly organizovat rozsáhlá povstání, rabovací vlny, ve kterých se dobře skryje cílené rabování těchto skupin. Stovky lidí se vrhnou na velké značkové obchody, a s nimi se dá do rabování i skupinka, která útok zorganizovala, a jde po kořisti cíleně, ve velkém. A policie je bezmocná, protože rabování probíhá pod taktovkou elektronického organizování pomocí sociálních sítí a telefonů najednou na více místech. Gangy využijí toho, že chudí lidé žijící v Anglii bez naděje na slušnější práci, nebo vůbec na nějakou práci, se vrhnou na značkové obchody. Je to i pomsta vyprovokovaná reklamou, která je upozorňuje na to, že nemají šanci si značkové věci koupit, že jsou lidmi druhé kategorie. Je to i důsledek seškrtání sociálních programů britskou vládou.

A co to má společného s námi?
Od nástupu Nečasovy vlády se stále zhoršuje politické a sociální klima v zemi. Policisté, s nimiž jsem na toto téma hovořil, se obávají, aby čeští delikventi, kteří jsou v Anglii u svých příbuzných, nebyli inspirováni tamní situací. Stačí zvednout telefon a po půlhodinové instruktáži naši čeští nepřizpůsobiví občané začnou spřádat plány. Není problém v některých enklávách na ústeckém, teplickém, mosteckém a chomutovském okrese, probudit nepokoje. Záminka se vždy najde, či spíše uměle vytvoří.

Londýn je ohromná aglomerace. Tam se krásně krade a rabuje, ale u nás tak hustá síť lákadel k rabování není. Není to nepřiměřená obava?
Takhle jsem také argumentoval. Policisté to vidí jinak: 17. listopadu 2008 se proti několika stovkám ozbrojených protestujících v Janově sjelo tuším že ke 1300 policistům z několika krajů! Pokud by organizované skupiny naplánovaly útoky na řadu obchodních center ve více městech a k tomu ještě rozpoutali několik potyček v chudinských ghettech v těchto okresech, policie je zcela bez šance účinně zasáhnout.

Proč?
Pokud by propukly navečer na více místech synchronizované nepokoje, v každém okresu může ihned zasáhnout nanejvýše 20 až 40 policistů, snad do 20 městských strážníků a 10 či 15 lidí z bezpečnostních agentur. Tedy zhruba 50 až 60 lidí bezpečnostních organizací. Krajská zásahová jednotka nezmůže také nic, protože je příliš mnoho ohnisek, než aby mohla někde efektivně zasáhnout. Další policisté by potom přišli do služby z domova v rámci pohotovosti. Česká policie není na větší, plánované nepokoje, připravena. Další šetření v resortu ministerstva vnitra situaci den ode dne ještě zhoršuje.

Mohla by pomoci armáda?
Než by někdo odsouhlasil nasazení armády, uplynul by den. Do té doby by bylo úspěšně dorabováno. Kromě toho jsou velmi zajímavé poznatky. Když v roce 2008 v Janově zasahovala policie, údajně vojáci v civilu, tedy mimo službu, nastoupili mezi demonstranty proti policistům. A nebyli to žádní obyčejní řidiči náklaďáků. Spíše by se dalo počítat s tím, že při rabování se objeví dobře organizované rychle jednající malé skupinky zakuklenců s armádním výcvikem, kteří si také přilepší. Pozor! Já vystupuji jenom jako mluvčí policistů, kteří to nemohou sami říci otevřeně. Nic víc za tím nehledejte.