Program nazvaný „Z Paříže do Prahy - prázdniny pana Ferrouda“ věnovali němečtí umělci skladateli a propagátorovi české a francouzské soudobé hudby v Paříži a Praze ve 20. a 30. letech minulého století Pierru-Octave Ferroudovi, tehdejšímu hudebnímu kritikovi večerníku Paris Soir.

Představení plné dokonalé hudby

Překvapení návštěvníci koncertu byli svědky i významné světové premiéry.

Po úvodním rozmarném Mozartově divertimentu na dobové dechové nástroje, které vystřídalo bouři za okny podvečerním sluncem, představilo Trio Lézard děčínskému festivalovému publiku něžnou a jímavou Eglogue od Reynalda Hahna z repertoáru legendárního souboru Trio d´anches de Paris kolem roku 1930. Přítomným při ní začalo být jasné, jak vynikající hudební těleso mají před sebou.

Do Prahy třicátých let přeneslo posluchače následující imaginativní Trio-divertimento Išy Krejčího, které Ferrouda zaujalo natolik, že jej tehdy jako objev přivezl a uvedl do Paříže. Překotná, „filmová“ hudba plná zvratů a vtipu popustila uzdu fantazii publika a zcela přirozeně do sebe vstřebala i chvíli rachotu vlaku svištícího pod zámkem po mostě přes Labe. První část koncertu zarámovali umělci půvabnými, zádumčivými motivy svity La dolce vista od renesančního skladatele Guillauma Dufaye ve vlastní velmi efektní úpravě Tria Lézard s anglickým rohem a basklarinetem.

Zaznělo také dílo Vítězslavy Kaprálové

Další část koncertu zahájilo trio s unikátními barokními francouzskými dudami ze dvora Ludvíka XIV. „musette de cour“ a rozpustilými tanečními kusy od Michela-Richarda de Lalande, zábavnými tak, že se z venku přidali i kosi ze zámeckého parku. Vrcholem koncertu byla světová premiéra Tria pro dechové nástroje od Vítězslavy Kaprálové z roku 1937, jehož fragment v brněnském muzeu nalezl a doplnil hobojista Lézardu Stéphane Egeling.

Zvukomalebná, divoká skladba okouzlujícím způsobem připomněla krátký život velmi nadějné skladatelky, blízké přítelkyně dalších výjimečných pařížských Čechů Bohuslava Martinů a Jiřího Muchy. Historicky první veřejné uvedení této kompozice uvedla festivalovému publiku v Děčíně osobně předsedkyně mezinárodní Společnosti Vítězslavy Kaprálové Karla Hartlová.

Dadaistické sólo pro temný kontrafagot

Jiný český tragický osud z bohémy začátku minulého století ilustrovalo výstředně dadaistické sólo na temně burácející kontrafagot „Basový slavík“ od Erwina Schulhoffa umučeného v roce 1942 v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim. Ani sám Ferroud se nedožil více než 36 let, zahynul v roce 1936 při autonehodě. Závěr koncertu patřil jeho vlastní kompozici Trio en mi, elegantnímu experimentu plnému letně svěžích rozmarných nápadů. Na následné velmi vřelé a nadšené ovace publika reagovali hudebníci ještě rozloučením v podobě kultivovaně rozevláté jazzové improvizace na bashoboj, kontrafagot a saxofon.

Festival ukázal duchovní spřízněnost

Jubilejní Festival uprostřed Evropy tímto jedinečným koncertem v Děčíně skvěle akcentoval evropský společný kulturní prostor a jeho duchovní spřízněnost. Další unikátní festivalovou akcí v severních Čechách bude zítra mistrovské vystoupení francouzského kytarového virtuoza Philipe Loliho, spoluhráče takových legend jako Paco de Lucia, Al Di Meola nebo Sting, od 19.00 hodin v zahradě Františkánského kláštera v Kadani. Loli zde zahraje s monackým kytaristou Leem Giannolou, který zase hrál například s čínským houslovým virtuozem Zhang Zhangem.

Zpracovali Tomáš Kábrt a Lída Veselá