Potvrzuje, že Čechy dopadly ve srovnání s Moravou tragicky. Celkem je tu poškozeno přes devadesát procent vinic takovým způsobem, že letos nebudou plodit.

Které lokality dopadly nejhůře z hlediska poškození mrazem?
Je to zřejmě Mělník a Velké i Malé Žernoseky. Zdejší vinaři hlásí až stoprocentní škody. Podobné škody jsou i na vinicích v Liběchově, na Karlštejně, ve Slaném i v Kralupech. Vinice v Mostě a okolí jsou z poloviny poškozeny zcela, druhá polovina z devadesáti procent. „Nejlépe“ dopadly pražské vinice. Například Gröbovka není příliš poškozena, rozsáhlé škody nejsou ani na vinicích u Botanické zahrady Praha.

Pamatujete za svoji kariéru podobné poškození jarním mrazem?
Ne, nepamatuji. Ze záznamů vím, že jarní mrazy se vyskytly na Karlštejně v letech 1979 a 1980.

Existuje šance, že by vinařům pomohl stát?
Usilujeme o to. Jednáme společně se Svazem vinařů a také s ovocnáři, které mrazy též postihly. Již jsme na ministerstvo odeslali žádost o pomoc. Situace je taková, že si vinaři pravděpodobně budou muset vzít půjčky, aby mohli nakoupit hrozny a produkovat víno. Nyní nám jde o to, aby se stát zaručil za tyto půjčky a pokud možno, aby pokryl úroky z těchto úvěrů. Vinaři mají stále náklady na vinice, které neplodí. Musí je ošetřovat, obdělávat půdu a podobně.

Letošní rok je již třetí v pořadí, který je pro české vinaře špatný. 2009 byla nízká sklizeň, v loňském roce hodně chladných a deštivých dnů, v návaznosti na to bylo hodně houbových chorob a nízká cukernatost sklizených hroznů. Mohou tyto tři roky pro vinaře znamenat například ztrátu zákazníků nebo další negativní dopady?
Skutečně to jde se situací vinařů z kopce. Domnívám se, že aby vinaři přežili a nepřišli o zákazníky, musí nakoupit hrozny. Problém je právě v tom, že tyto tři špatné roky přišly po sobě. Kdyby letošní situace přišla například po roce 2008, který byl dobrý, většina vinařů by to přečkala, ale nyní je to těžké. Je dokonce možné, že někteří vinaři budou muset skončit, což by bylo tragické.