Lustig poznal jako dospívající chlapec na vlastní kůži během nacistické okupace život v terezínském židovském ghettu, který dokázal později ve svých dílech sugestivně popsat. Otisk se stane jedním z exponátů galerie, kterou v Terezíně zakládá litoměřický sklář Jan Huňát.
Galerie se stane vedle připravovaného dělostřeleckého muzea dalším tahákem pro turisty do pevnostního objektu Kavalír 2. Jeho rekonstrukcí za půl miliardy korun začala v polovině února dlouho očekávaná revitalizace Terezína, který má jako ojedinělá fortifikační památka namířeno dostat se na prestižní seznam UNESCO.
Nejen v křišťálu, také v bronzu
Jak Deníku potvrdila starostka města Růžena Čechová, místnosti pro galerii jsou již připraveny. Podle slov Jana Huňáta by měla být slavnostně otevřena nejpozději v polovině letošního roku.
„Začneme se 16 exponáty otisků rukou známých, hlavně českých osobností. Kromě otisků v křišťálu ve vitrínách podél zdí si budou moci návštěvníci osahat uprostřed hlavní místnosti bronzové odlitky, takže vjem může mít i nevidomý člověk. Předpokládáme, že počet nově získaných a prezentovaných exponátů v galerii bude pět ročně,“ rozkrývá plány sklář z Litoměřic, který má svůj výrobní postup odlévání otisků v českém křišťálu patentovaný v Evropě.
A které známé osobnosti pro svou galerii Jan Huňát už „ulovil“? Vedle vzpomínaného Arnošta Lustiga například českého exprezidenta Václava Havla, zachránce židovských dětí Nicholase Wintona, ale také herce Boleslava Polívku nebo hokejisty Jaromíra Jágra a Dominika Haška.
K objektu se musí upravit cesta
„Myšlenku založit tuto galerii u nás v Terezíně jsme přivítali s velkým nadšením. Netrpělivě čekám, kdy bude otevřena,“ říká terezínská starostka. „Bude se upravovat přístupová cesta ke Kavalíru 2, odkrývají se zelené střechy, pracuje se už na prvním patře. Až se po galerii otevře dělostřelecké muzeum, návštěvnost se ještě zvýší,“ je přesvědčena Růžena Čechová.
Otisky mají rovněž pomoci potřebným
Litoměřický sklář nezapomíná ani na potřebné. „Ke každé osobnosti, prezentované v galerii, se vyrobí série 10 až 12 kusů křišťálových otisků, které se prodají a část výtěžku půjde na charitu,“ vysvětluje.
Jak myšlenka vzniku této originální galerie vznikla? „Chceme, aby lidé pochopili, proč otisky děláme, že jsme přece sklářský národ. A že lze tímto způsobem přiblížit a zachytit do paměti národa významné Čechy, ale ukázat i světové osobnosti. Když mají v Londýně muzeum voskových figurín, proč bychom my nemohli mít ruce?“ usmívá se Jan Huňát.