27milionový tunel
Společně s tehdejším generálním ředitelem litoměřické drůbežárny Vladislavem Větrovcem čelí obvinění z vytunelování této firmy. Vavřička s Větrovcem měli Melbro připravit o téměř 27 milionů korun.

Jen přečtení obžaloby trvalo téměř půl druhé hodiny. Podle jejího obsahu se peníze z Melbra kutálely na všechny strany. Po vyhlášení konkurzu bylo vytvořeno několik manažerských pracovních míst, přestože příslušnou pracovní náplň měli již v té době stávající zaměstnanci firmy. Obžalovaný Větrovec, který měl v té době jako generální ředitel Melbra pobírat plat téměř 200 tisíc měsíčně, si tak přišel na více než 4,2 milionu korun. U soudu včera přítomen nebyl.

„Těsně před zahájením hlavního líčení byla soudu doručena omluva, že se obžalovaný Větrovec podrobil zubnímu zákroku a žádá o jednání v jeho nepřítomnosti,“ uvedla soudkyně při zahájení líčení.

Násobky platů
Vladislav Větrovec jako generální ředitel firmy pobíral podle obžaloby mzdu o 825 % vyšší, než měl jeho předchůdce. Podle výpovědi Vavřičky si však tento plat právem zasloužil.

„Pan Větrovec přeplacený nebyl, jeho ohodnocení odpovídalo jeho výkonu. Byl tady osm až deset hodin denně, i v sobotu a neděli, vlastně i v noci, když bylo potřeba, když se navážela drůbež,“ vysvětloval soudu obžalovaný Vavřička s tím, že za jejich společného vedení firma začala lépe prosperovat, začalo se porážet až 40 tisíc kuřat denně a Melbro mělo větší zisky.

„Firmě se v té době dařilo, neustále docházelo ke zhodnocování majetku, bylo provedeno mnoho oprav,“ uvedl Vavřička.

Platy v Melbru
NOVĚ VYTVOŘENÉ PRACOVNÍ POZICE V OBDOBÍ KONKURZU
4,2 mil. Kč – generální ředitel
1 mil. Kč – personální ředitelka
1 mil. Kč – ekonomický ředitel
550 tis. Kč – bezpeč. manažer
711 tis. Kč – provozní ředitel
1 mil. Kč – nespecifikovaná funkce, příbuzný konkurzního správce
+ další výdaje firmy na základě dohod o pracovní činnosti

I na dalších dobře placených postech byli podle Vavřičky zaměstnáni schopní lidé. Personální ředitelka byla důležitá, aby vybírala pro firmu schopné lidi, bezpečnostní manažer musel zatočit s krádežemi drůbeže, přestože ve stejné době platila firma bezpečnostní agenturu. Synovec Josefa Vavřičky, který byl zaměstnán na blíže nespecifikované pracovní pozici, se prý staral o vozový park, svážel zaměstnance pro vykládky kuřat a když bylo třeba, odvezl sekretářku na katastrální úřad nebo někoho ze zaměstnanců k lékaři.

Plot za šest milionů
Další peníze tekly z Melbra ve formě úhrad za provedené práce. Firma zaplatila více než šest milionů za opravu oplocení, stejná firma, která prováděla opravu plotu, účtovala Melbru také sedm set tisíc korun za rekonstrukci kanalizace. Ta ale ve skutečnosti nebyla nikdy provedena.

„Někdo nám je doporučil, zřejmě panu Větrovcovi, fakturu jsem podepsal, nejsem na tyto věci odborník, takže jsem předpokládal, že je to v pořádku,“ hájil se v této věci Vavřička.

Poznámka autorky článku Zdeňky Studené k tématu ZDE!

Vše pro kuřata
Více než pět milionů korun zaplatila firma Melbro za služby „ambulantní dopravy a spedice“ dopravní společnosti, která navážela kuřata. Firma měla paušálně tři tisíce korun denně bez ohledu na to, zda vyjela, dále pak 15 korun za každý ujetý kilometr. O více než dvojnásobek se zdražilo balení a etiketování drůbeže, které si účtovala externí firma, přestože probíhalo přímo v Melbru a dělali je zaměstnanci drůbežárny.

Právník byl dříč
Z původních 30 tisíc korun si na 60 tisíc korun přilepšil také právník, poskytující Melbru své služby. Jaké byly, Vavřička nevěděl, byl si ale jist, že právníka vídal ve firmě dvakrát týdně, takže měl mnoho práce a jeho ohodnocení bylo odpovídající.

Téměř dva a půl milionu korun měla získat soukromá firma generálního ředitele Větrovce Mondo, která pro drůbežárnu Melbro vymáhala pohledávky. Podle Vavřičky byla jeho firma ve vymáhání velmi úspěšná

Reprezentace firmy
Další miliony vyletěly v období konkurzu do vzduchu v podobě vysokých účtů za telefony, cestovních náhrad a reprezentaci společnosti.

V soukromých autech procestovalo vedení společnosti osminásobek než dosud, přestože společnost měla pět služebních automobilů. Většina z nich byla podle Vavřičky nepojízdných. Proč byly firemní Octavie, které byly po opravě a měly hodnotu 140 tisíc korun, později prodány za 40 tisíc, obžalovaný nevěděl.