Starostové diskutovali se zástupci litoměřického úřadu práce a roudnického odboru školství o tom, jaká úskalí přinášejí našim obcím nové legislativní změny.

Nechtějí žádné nemakače
Tématem číslo jedna se stala problematika veřejně prospěšných prací (VPP). Obce, které využívají pracovní síly lidí, kteří jsou dlouhodobě hlášeni na úřadu práce, požadují možnost zaměstnávat spolehlivé pracovníky, které znají. To se má ale nyní změnit.

„Podle nových pokynů ministerstva práce a sociálních věcí už u nás nemohou pracovat lidé, kteří u nás byli jednou zaměstnáni. Každý veřejně prospěšný pracovník může do obce jen jednou,“ vysvětlil nejpalčivější problém starosta Vědomic Václav Tyl.

„Obce, jako jsme my, VPP využívají, protože z finančních důvodů si nemohou dovolit zaměstnávat pracovníky na údržbu veřejných prostranství,“ vysvětlila starostka Žalhostic Alena Vacková.

Přijdou ti nejdéle nezaměstnaní
„Problém je v tom, že ověřené spolehlivé pracovníky, které zaměstnáváme, nám již nedají,“ sdělila dále starostka.

Obce dostanou „své“ lidi přidělené, a to podle pokynů úřadu práce. Jako první tak přijdou na řadu téměř „nezaměstnatelní“ lidé, ti s nejnižším vzděláním a nejhoršími schopnostmi. Toto pravidlo vyvolalo mezi starosty vlnu odporu.

„Jak máme takovýmto lidem půjčit drahé obecní sekačky a další pracovní náčiní, když nevíme, co s nimi udělají?“ ptají se.

Dalším problémem, který se dotkne obecních rozpočtů, je nový systém financování škol.

Dají méně peněz školám
„Od prvního ledna došlo k navýšení mezd pedagogů, školy ale zároveň dostaly méně peněz,“ uvedla Alena Vacková.

„Zatímco dříve ředitel školy dostal jeden balík peněz na celou školu, nyní jsou příjmy rozdělené na dvě části – platy učitelů a provoz školy. Na údržbu školy a mzdy nepedagogických pracovníků tedy zbývá minimum. Pokud to nebude stačit, budeme muset školu jako zřizovatel podpořit,“ přiblížila finanční potíže škol starostka.

Nejen Žalhostice mají ale problémy s provozem základních škol. „Stát garantuje povinnou školní docházku, obce jsou ale ty, kdo na to doplácejí. Vše směřuje k likvidaci malých škol. Už teď nás škola ročně stojí 1,3 milionu korun a je to stále horší,“ stěžuje si Vacková. Jak potvrdila, lidé mají v obcích často zájem o mateřské školy, k zápisu do první třídy ale často směřují do měst.

Potřebují dotace na veřejnou zeleň
Třetím bodem jednání starostů se stala otázka výsadby a údržby veřejné zeleně. „Byli jsme seznámeni s tím, že by měl být brzy vypsán nový dotační titul na zeleň v intravilánu obce,“ shrnul třetí bod jednání Václav Tyl.