Víc plně obsazených zón je jen v okolí Ústí nad Labem, naopak v odlehlejších částech kraje lákají investory jen stěží. Nejhůře je na tom Děčínsko, které má jednu průmyslovou zónu a v ní jen jednu firmu. Ani v některých místech s dobrou dopravní dostupností se ale dál stavět hned tak nezačne. Může za to hlavně hospodářská recese, říkají investoři.

Pozemky na jihovýchodním kraji Lovosic se pro průmyslovou zónu hodí. K dálnici D8 je to coby kamenem dohodil a opodál je i železniční uzel a nábřeží Labe. Přesto zůstane menší průmyslová zóna naproti Lovochemii ještě dlouho jen na papíře.

"Měla tam být naše čerpací stanice, skladové a distribuční centrum či myčka nákladních aut. Kvůli tomu se pozemky kupovaly, ale zasáhl do toho negativně ekonomický útlum a partneři ustoupili. Zóna se odkládá na neurčito," řekl ČTK již dříve Jaroslav Stránský ze společnosti Armex Oil, která je investorem průmyslové zóny.

Zastavení menšího projektu Lovosice příliš nepocítí. O pár set metrů dál totiž stojí městská zóna PLCL, v níž už před sedmi lety začaly působit výrobci autodílů Tokai Rika a Aoyama, kteří začátkem letošního roku zaměstnávali asi 1050 zaměstnanců.

Podobná situace je i v dalších zónách v průmyslovém centru regionu. Z větší části plná je už městská průmyslová zóna Severní Předlice u Ústí nad Labem, kterou obsadily především strojírenské a skladové haly; největším investorem je finský výrobce výtahů Kone.

Z větší části plná je i zóna Nové Modlany u Teplic, kterou postavilo město Krupka, alespoň jedna plná zóna je i v Chomutově, Podbořanech a Lounech. Většina měst ale má v územním plánu i další zóny, které zůstávají pro nedostatek zájemců jen na papíře.

Naprosté minimum investorů přilákalo Děčínsko. Zatím jediná průmyslová zóna vyrostla u Rumburka, ale i v ní sídlí jen jeden investor a z ambiciózního projektu s 1500 pracovních míst zůstalo zatím jen torzo.

Zřejmě i kvůli absenci průmyslových zón se z Děčínska stal okres s druhou nejvyšší nezaměstnaností v kraji; na konci srpna činila 14,6 procenta.