Už ve starých průvodcích se píše, že z Bezdězu lze spatřit třetinu českého království. Jedinečný výhled, který je hlavním lákadlem tohoto přemyslovského hradu ze 13. století si ale musíte zasloužit.

Půlhodinový výšlap z parkoviště ve stejnojemnné obci ale stojí rozhodně zato. Stejně jako úchvatná podívaná přes zrající pole obilí a slunečnic, pokud ke kemennému velikánu přijíždíte směrem od Bělé pod Bezdězem.

Bezděz historický

Bezděz, který je čistou ukázkou ranně gotického slohu nechal vybudovat jako reprezentativní sídlo a zároveň pevnost Král železný a zlatý – Přemysl Otakar II. Podle historiků v letech 1265 – 1278.

Ve stejné době vyrostlo v nepřístupných hvozdech i podhradí, dnes obec stejnojmenného jména. Přemysl Otakar se ze svého nádherného hradu neradoval dlouho. Roku 1278 padl v bitvě na Moravském poli.

Ironií osudu se stal Bezděz nedobrovolným vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna, sedmiletého introvertního Václava, budoucího krále.

Oba tajně na hrad přesunul v únoru roku 1279 poručník Ota Braniborský. Královně se podařilo zanedlouho pomocí lsti z hradu uprchnout. Mladý Václav však zůstal na hradě nadále vězněn. Teprve roku 1283 navrátil věznitel budoucího panovníka vlasti. Ovšem nechal si za to vyplatit královské výkupné v podobě 15 000 hřiven stříbra a několika hradů.

Král Václava II na hrad kvůli smutným vzpomnínkám na osamělé dětství bez otce a matky v zajetí pustého hradu na Bezděz zcela zanevřel. Považoval jej za vězení a proto jej zastavilHynkovi Berkovi z Dubé.

V roce 1348 však do historie hradu vstupuje další veliká osobnost českých dějin – Václavův vnuk, syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského Karel IV. Český král a římský císař. Ve snaze posílit centrální moc rozkázal vykoupit všechny královské hrady ze zástavy. Otec vlasti si Bezděz velice oblíbil a dokonce rozkázal v jeho blízkosti vybudovat velku rybník. Ten je tu dodnes a od meziválečné doby nese jméno básníka Máchy…

TIPY A RADY

Otevírací doba a vstupné:

květen – září

9.OO – 16. 30 denně kromě pondělí

říjen
9.00 – 15. 30 soboty, neděle a svátky

Vstupné : plné vstupné 60 Kč
snížené (děti, studenti, invalidé a senioři) 40 Kč
rodinné vstupné: 2 dospělí a tři děti do 15 let 160 Kč

slevy: pokud se prokážete vstupenkou ze ZOO, automaticky platíte snížené vstupné. To platí i naopak do ZOO Liberec!

JAK SE NA HRAD DOSTANETE
Autem : směr z Bakova nad Jizerou nebo z Doks, v ocbi jsou dvě placená parkoviště
Na kole a pěšky: můžete využít cyklotrasy č. 3054, 3060 či trasy D4 „Na kole krajem K.H. Máchy“, které obcí procházejí.
Tvz. Máchova cesta z Doks je značená červeně, cca10 km.
Vlakem: cesta z nádraží Bezděz je dlouhá asi 2, 5 km

Hrad nebyl jen významným místem pro české panovníky. Za svůj ho pojala i řada literárů.

„Určitě znáte ze školy báseň Svatopluka Čecha Vězeň na Bezdězu, která připomíná věznění malého Václava,“ připomněl kastelán hradu Jan Jurička.

Jedinečná silueta hradu učarovala také malířům. Například Josefu Mánesovi. Inspirací se stal i pro jednu z nejslavnějších oper Bedřicha Smetany – Tajemství. Libreto napsala Eliška Krásnohorská. „Bezděz sloužil po dlouhá léta jako klášter. V podhradí, mezi obyčejnými lidmi, kolovaly zvěsti o pokladu, který zde ukryli mniši. Právě zlatokopecká horečka se stala námětem k tomuto příběhu,“ prozradil kastelán.

Snad nejvíc je však Bezděz a jeho okolí spjato s básníkem Karlem Hynkem Máchou.

„Hrad navštívil poprvé 1. srpna 1832 a hned si romantickou zříceninu zamiloval,“ říká kastelán. Velkolepá vyhlídka do kraje a kouzlo hradu mocně zapůsobily na vnímavého romantika, jakým Mácha byl tak silně, že své dojmy zpracoval v povídce „Večer na Bezdězu“.

Navštívil ho celkem šestkrát. „Při jedné z mnoha návštěv zdejšího kraje vyslechl Mácha v jedné hospůdce příběh starý dobrých padesát let, který vyprávěl o hrůzostrašné otcovraždě. Právě odtud čerpal námět na svénejslavnější dílo – Máj,“ dodává kastelán. Dodnes si tu slavného básníka připomínají kulturně – turistickým pochodem za Karlem Hynkem Máchou.

KULTURA
6. – 7. 8.
Hrady.cz
rockový koncert v obci pod hradem

7. – 8. 8.
Šermířské vystoupení
začátek v 11.00Bezděz literární
Bezděz tajemný

K Bezdězu a kraji pod ním se také vztahuje mnoho pověstí a legend: O Daliborovi z Myšlína, O bezdězském poustevníkovi, O založení Máchova jezera O vzniku Bezdězu nebo o čertovi, který hlídá lakomce na své věži.

„Spodní věž se jmenuje Čertova a návštěvníky do ní nepouštíme. Vypráví se, že v ní žije čert a ten hází na cestu dukát. Kdo ho sebere a neodevzdá, je prohlášen za lakomce,“ směje se kastelán Jurička. Jinak na rozdíl od nedalekého hradu Houska, kde se podle něj nacházejí negativní síly a tamní kaple prý údajně stojí na samotném vchodu do pekla, je Bezděz spojován s nadpřirozenými silami dobra.

K Bezdězu se váže ještě jedna tajemná postava. Je jím Oldřich z Chlumu.

„Jedná se o fiktivní postavu královského vyšetřovatele. Vymyslel ho novoborský historik, spisovatel a sklář Vlastimil Vondruška. Jeho správce tu vyšetřuje z popudu krále nejrůznější mordy a další zločiny,“ říká kastelán.

Děj této historické detektivky umístil Vondruška právě na Bezděz. Dokonce tu ukazují i jeho fiktivní pracovnu se stolem, kalamářem a brněním. Prohlídkový okruh zahrnuje také gotickou kapli s vitrážemi, dále královský a purkrabský palác. V době, kdy tu sídlil klášter, byla v prvním patře jídelna a kuchyň. V přízemí paláce se pak nacházela pekárna na chleba a v podkroví bývaly cely mnichů.

Ačkoliv je Bezděz označován za zříceninu, milovníci historie by si tuto památku rozhodně neměli nechat ujít. Nejn proto, že tudy kráčela historie naší země a pro v úvodu zmiňovanou nádhernou vyhlídku. Je to hrad se zvláštní atmosférou. A teď v létě vás tu navíc čeká řada příjemných překvapení. Například právě o tomto víkendu šermířské klání skupiny Baradela nebo výstava obrazů malířky Světlany Žahánkové.

A když už na Bezdězu budete, zúčastněte se i soutěže na máchovské téma o cestu do Benátek. Informace o ní vám na hradě rádi podají. Tak šťastnou cestu za tajemstvím hradu Bezdězu.

ZPRACOVALA Jana Švecová