VYBRAT REGION
Zavřít mapu

OBRAZEM: S haraburdím z domácností si poradí šrédr

Česká Lípa - Jak se naplňuje heslo „Na šrot je tu Kovošrot“? Nejnovější technologii na třídění a přípravu kovového šrotu v České republice najdete na lince u České Lípy.

27.7.2010
SDÍLEJ:

PRO KOVOŠROT byla unikátní drticí linka u České Lípy obrovskou investicí. Ta konkrétně představovala celkem 146 milionů korun, ale částkou 31,8 milionu Kč se na ní spolupodílel i Fond soudržnosti EU a Státní fond životního prostředí ČR.Foto: DENÍK/Ludmila Veselá

Rok provozu má za sebou unikátní drticí linka šrédr akciové společnosti Kovošrot GROUP CZ, kterou najdete kousek od České Lípy a rozhodně ji nepřehlédnete.

Výrazná modrá stavba s dopravníky a hydraulickým jeřábem věčně v pohybu na pohled možná ani nevypadá, že se v jejích útrobách skrývá nejnovější technologie na třídění a přípravu kovového šrotu v České republice.

Stačí ale, když chvilku pozorujete nakládání všemožného kovového odpadu včetně autovraků, a pak si doběhnete na druhou stranu objektu a tam můžete pozorovat, co z toho haraburdí zbylo.

Vypadá to na pohled jednoduše, ale tohle zdání může klamat.

Noční můry o padání

Šrédr při dvousměnném provozu obsluhuje šest až sedm lidí, přičemž v noci probíhá nezbytná údržba. Lidem na velíně, kteří stále sledují monitory a šikmý žlab pod sebou, nezávidím. Musí být pořád ve střehu.

„Nezřídka mívám sny o tom, že někdo spadl do drtiče. Naposledy jsem to byl já sám a nebylo to nic hezkého. Naštěstí se nic takového nikdy nestalo,“ říká vedoucí směny Dimitrij Vovčuk a jasně tak naznačuje, co je jeho noční můra.

A také nezávidím ženám u výstupního dopravníku, které v letních parnech ještě dotřiďují na malé části rozdrcený šrot. Na hromadách pak lehce i jako laik rozpoznám kovový a kousek vedle gumový či plastový odpad. A to je právě ta výjimečnost této ekologické technologie, kterých je v ČR pouze pět. Umí rozdrtit a roztřídit kovy a nekovy tak, aby se daly znovu přímo zpracovat.

„Díky této lince mají o náš vysoce kvalitní odpad zájem hutě i v době krize třeba v Německu nebo Polsku, ale i dalších státech střední Evropy. Pro Kovošrot to byla obrovská investice představující celkem 146 milionů korun, ale částkou 31,8 milionu Kč se na ní spolupodílel i Fond soudržnosti EU a Státní fond životního prostředí ČR. Linka má za sebou rok fungování, tak už lze mírně bilancovat. Třeba za letošní květen jí prošlo pět tisíc tun železného šrotu, což je plný výkon,“ sdělil Deníku vedoucí technického úseku Kovošrot GROUP CZ Bohumil Klicpera.

Nová pracovní místa pro 21 lidí

Díky spuštění linky našlo loni práci v České Lípě 21 lidí. „Z tohoto počtu bylo 11 nových zaměstnanců před tím evidováno na úřadu práce. Šlo třeba o lidi se základním vzděláním, kteří by se na trhu práce uplatňovali dost složitě,“ říká prokurista Petr Hlaváček.

Přesto se krize dotkla i Kovošrotu, když v uplynulém roce musel v celé společnosti propustit téměř 200 zaměstnanců.
V současné době je situace stabilní a snižovat stavy se již nebudou.

Jak se „šrédruje“
Nakladač vkládá směsný odpad na pásový dopravník, který jej vnáší do drticí násypky, kde odpad drtí 10 na hřídeli upevněných kladiv.

Ve chvíli, kdy se materiál rozdrtí na vhodnou velikost, propadává síty na jiný dopravník, z něhož jsou pomocí proudu vzduchu odstraňovány lehké nečistoty – izolační materiály, molitany, tkaniny apod.

Na základě zkušeností ročního provozu tuto tzv. lehkou frakci tvoří 15 – 20 % hmotnosti původního materiálu. Zbylý nadrcený odpad se dále na pásovém dopravníku třídí pomocí soustavy magnetů, která separuje kovový materiál vysoké čistoty.

Poslední surovinou vystupující ze „šrédru“ je tzv. těžká frakce, kterou tvoří směs barevných kovů, plastů a skel.

Ta se následně dotřiďuje a zpracovává v zahraničí.

Autor: Ludmila Veselá

27.7.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Hradu budou moci občané vznést své připomínky k dopravě v Litoměřicích.

Radnice zve do Hradu na diskuzi o dopravě v Litoměřicích

Ilustrační foto

Poradenství k oddlužení využilo jedenáct zadlužených

Na Hazmburk se lidé dostanou bezpečněji

Hazmburk - Ochoz Bílé věže se dočkal kýžené obnovy. Dosavadní dřevěná konstrukce schodiště vložená do věže byla vlivem zatékání v horních partiích již dožitá, proto Národní památkový ústav jako správce objektu přistoupil k opravě.

Začínajícím autorům radila v knihovně spisovatelská esa

Litoměřice – Miloš Urban s Josefem Formánkem vybrali vítěze 9. ročníku literární soutěže Máchovou stopou.

Provozovatel restaurace: Chci dovézt na Milešovku cimbálovou muziku

Milešovka - Půl roku provozuje František Marčík restauraci na nejvyšší hoře Českého středohoří. Předchozí nájemce ji zavřel na protest proti elektronické evidenci tržeb (EET).

DENÍK NÁM FANDÍ: Nový seriál představuje sportovní týmy z regionu

Litoměřicko - Nenechte si ujít pondělní tištěné vydání Litoměřického deníku! 20. listopadu v něm najdete fotbalisty SK Roudnice nad Labem, a to U19 a U17.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT