Po stopách tradice míšeňského porcelánu

Objevná trasa „Kulinářství“ vede do vinařství zámku Proschwitz prince zur Lippe. Během jednodenního programu „Kultura“ se obdivovatelé historie seznámí s uměleckými skvosty Florencie na Labi v historickém centru města až po zámek Pillnitz.

„Krátká cesta po stopách míšeňského porcelánu“ spojuje dvě města, jedno speciální menu a velké množství zrakových vjemů. K této paušální nabídce patří tři noclehy ve tří nebo čtyřhvězdičkovém hotelu i vstup do míšeňské manufaktury a suvenýr z míšeňského porcelánu.

Prohlídky Míšně a Drážďan s průvodcem budou zcela ve znamení porcelánu. Jejich estetickým a kulinářským vrcholem je „Menu na bílém zlatě“.

Výstava „Sen kralů a masové zboží“

Tato výstava by se dala nazvat schůzkou evropského porcelánu na nejvyšší úrovni. Jde o největší a nejrozsáhlejší výstavu porcelánu, která byla kdy v Evropě k vidění, „Sen králů a masové zboží. 300 let evropského porcelánu“, zahrnuje 1000 mistrovských děl včetně zápůjček od 90 mezinárodních institucí ze 17 zemí.

Byla otevřena letos v dubnu v Porzellanikonu v Selbu a Hohenbergu an der Eger. Unikát dělá z této jubilejní výstavy na ploše 3500 metrů čtverečních nákladná prezentace, využití moderních médií, velké množství tematických zastávek a drahocenné, ale také překvapivé, exponáty z porcelánu.

Návštěvníci si mohou prohlédnout mimořádné historické kousky evropských dějin porcelánu i díla mezinárodních designérských ikon moderní doby.

Dramatické počátky slavné výroby

První tvrdý porcelán v Evropě vynalezli v roce 1708 Ehrenfried Walther von Tschirnhaus a jeho společník Johann Friedrich Bötger. Po nenadálé Tschirnhausově smrti pokračoval Bötger v započaté práci a nakonec představil první evropský porcelán. Samotná výroba se datuje současně s otevřením míšeňské manufaktury v roce 1710. První ukázky výroby porcelánu byly světu představeny v Drážďanech a Lipsku roku 1714, kde byly poté pravidelně prodávány.

Počínající období míšeňské manufaktury, trvající po dobu vedení Bötgerem až do jeho smrti, se vyznačuje převážně bílým porcelánem, hodně podobným čínskému „blanc de chine“. Typické jsou pro něj orientální tvary s reliéfním či plastickým aplikovaným rostlinným dekorem. Později se užívalo i malby stříbrem a zlatem, někdy i černou barvou a purpurem.