Jinak totiž dojde k tomu, že se tento nepřítel lesa v nemocném stromě několikanásobně rozmnoží a škodí dál. Lesy ČR proto hlídají porosty a zjištěné stromy označují barevnými body.

Stromy jsou následně vytěženy a odvezeny z lesa. V lesích na Litoměřicku, které spravuje společnost Lesy České republiky, jsou nyní v boji s kůrovcem na základních stavech.

„Nemáme zde v současnosti žádná významná ohniska výskytu kůrovce. Snažíme se ale průběžně bojovat proti tomuto škůdci,“ uvedl Aleš Kryšpín, zástupce vedoucího Lesní správy Lesů ČR na Litoměřicku.

Proti zkázonosnému kůrovci v lesích na Litoměřicku bojují jednak pomocí klasických lapačů, dále pak textiliemi, napuštěnými feromonem a také tzv. lapáky. To jsou padlé stromy, kterých lesníci využívají k zachycení kůrovce. Než se však tento škůdce rozmnoží, strom je zpracován a z lesa odvezen.

Strom se umí bránit
„Lapáků se využívá tehdy, když dojde k samovolnému vyvrácení stromu v místě, kde se dá tohoto způsobu využít,“ vysvětluje Aleš Kryšpín, zástupce vedoucího Lesní správy Lesů ČR na Litoměřicku. Ten v úterý jeden takový strom ukázal zástupcům Deníku v lesích nad Milešovem.

Pokud prý kůrovci přeje počasí a má ideální podmínky k množení, vyprodukuje za jediný rok mnohonásobný počet dalších škůdců. „Může jít až o tři generace dalších kůrovců,“ přiblížil Aleš Kryšpín. Proto je potřeba preventivně kontrolovat lesy a každý strom, který je podle lesníků kůrovcem napaden, označit ke kácení.

Podle Kryšpína se napadené stromy dají poznat třeba podle toho, že mají odlišnou barvu od ostatních, nebo že na kůře jsou patrné drobné pilinky od závrtů brouků. Stromy mohou mít také rezavé jehličí.

„Kůrovec si vybírá nemocné a slabé stromy, pokud je strom zdravý, dokáže se v určité míře kůrovci ubránit sám tím, že ho při závrtu zalije pryskyřicí,“ vysvětlil Aleš Kryšpín z Lesní správy Lesů ČR.

Kvalita dřeva netrpí
Pokud se napadený strom včas vytěží a odveze z lesa pryč, neutrpí po útoku kůrovce kvalita dřeva žádné újmy. Strom může být normálně zpracován, k útoku škůdců totiž dochází těsně pod kůrou v lýkové vrstvě. Odtud oficiální název kůrovce – lýkožrout smrkový.