VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S kompresorovým kladivem na výtluky

Ústí nad Labem - Fotoreportér Deníku opravoval jednu směnu s dělníky z Viamontu DSP výtluky na poničené ústecké silnici v rušné Rooseveltově ulici.

9.4.2010
SDÍLEJ:

V reflexní vestě jsem měl možnost opravit několik výtluků na frekventované silnici v Ústí nad Labem s partou dělníků Viamontu. S kompresorovým kladivem je práce obtížná, ohlušující a namáhavá. Stejně jako s vibrační deskou.Foto: pro Deník Petr Beneš a Petr Novotný

Ústí nad Labem – Nepřítelem číslo jedna českých motoristů jsou výtluky. Právě o ně si auta ničí pravidelně tlumiče a kola. Díry v poškozených silnicích „záplatují“ pravidelně i dělníci ústecké společnosti Viamont DSP.

Zatímco přes zimu dělníci opravují výtluky jen provizorně takzvanou studenou směsí, na jaře a přes léto opravují výtluky běžným způsobem, tedy horkou asfaltovou směsí.

Sbíjecím kompresorovým kladivem se snažím odstranit popraskaný asfalt na poničené silnici u autobusové zastávky v rušné Rooseveltově ulici v Ústí nad Labem.

Na díry v silnici se chodí se sbíječkou

Mačkám rukojeť kompresorové sbíječky. Ohlušující rámus a děsné vibrace mi projíždějí celým tělem. Neslyším nic.

„Musíš se o to opřít a měj kladivo rovně. Drž sbíječku pevně v rukou, ať ti nevyklouzne. Pak zajedeš pod asfalt lehce jak do másla. Tak je to správně,“ téměř mi křičí do ucha jeden z dělníků.

Špička kladiva nejprve klouže po povrchu asfaltu. Udělat do něj díru? Nadlidský úkol, alespoň pro mě! Držím kompresorové kladivo prvně v životě v rukou. Rukavice si tentokrát neberu.

Po prvním zdařilém odseku asfaltu mě práce se sbíječkou začíná opravdu bavit. Už kladivo téměř nechci ani pustit z ruky. Nevnímám ohlušující rámus ani nepříjemné třesení po celém těle.

Po pár minutách ale vracím kompresorové kladivo. Dělník Michal Cibrik s přehledem zasekává špičku kladiva do povrchu a během chvilky odsekává jeden kus asfaltu za druhým.

Jsem ohluchlý a mám třesavku

Stavbyvedoucí Petr Beneš mi půjčuje reflexní firemní vestu a rukavice. Nezbytné pomůcky dělníků, kteří denně opravují poničené vozovky v centru města.

Kladivo samo o sobě váží několik kilogramů, pod tíhou tlaku kompresoru je práce se sbíječkou ještě mnohem těžší. Kladivo sjíždí po povrchu asfaltu. Až na potřetí se mi daří udělat díru a rozbíjet asfalt kolem výtluku.

„Správně. Teď to už děláš dobře. Jen tak dál. Uvidíš, půjde ti to. Chce to jen cvik,“ říká dělník.

Po několika minutách se sbíječkou v ruce jsem téměř hluchý a mám třesavku. Nevnímám okolí, ani projíždějící vozidla.

„Za měsíc by ti to už ani nepřišlo. Člověk si zvykne na vibrace i ten velký rámus. Zvykneš si rychle,“ řekl další dělnický kolega. Ví, o čem mluví. Stará se o vibrační desku, čerstvý asfalt pomocí vibračního stroje udusává

Četě dělníků velí parťák Petr Novotný. „Opravit jeden výtluk trvá přibližně pětačtyřicet minut, záleží ale na tom, jak je výtluk velký. K dispozici mám šest lidí a každý tu má svůj úkol,“ vysvětluje parťák Novotný.

Řidiči ohrožují životy dělníků

Dělníci se chystají na výspravu dalších několika výtluků v serpentinách na silnici, kudy jezdí trolejbusové spoje. V úseku opravy proto instalovali dopravní značky a je tam snížená rychlost na třicet kilometrů v hodině. Piráti silnic ale kolem nás jezdí mnohem rychleji. Riziková práce.

Netrpělivá řidička nechtěla čekat a téměř se střetla s protijedoucím trolejbusem. „To je na silnicích téměř na denním pořádku. Někdy nám jde doslova o život. Řidiči se chovají opravdu jak piráti. Musíte mít pořád oči dokořán,“ vysvětlují dělníci.

Než se vrhneme na další výtluk, je čas na krátkou přestávku. Řidič mezitím odjíždí pro další várku horké živičné směsi.

„V tomto úseku nás čeká opravit asi osm velkých děr. Postup je ale pořád stejný. Ještě předtím, než začneme s opravou výtluku, musíme díru kolem dokola ořezat, vybourat zbylý asfalt, vyčistit a vysušit. Potom následuje aplikace spojovacího postřiku a do díry nasypeme horkou živičnou směs, tedy nový asfalt. Po jednotlivých vrstvách se horká směs postupně srovnává a následně hutní vibrační deskou. Pak ještě začistíme okraje opraveného výtluku a zatřeme gumoasfaltem. Závěrem poté zatřené spáry posypeme křemičitým pískem a necháme opravený výtluk chladnout,“ popsal ve zkratce tradiční způsob opravy výtluků stavbyvedoucí Petr Beneš.

Asfalt má až 180 stupňů Celsia

A jde se na další výtluk. Tentokrát dělníci vyřízli do silnice obdélník asi osm metrů dlouhý a metr a půl široký. Nasazuji si opět rukavice a zářivou reflexní vestu. Kolega dělník mezitím přiváží v kolečku horkou živičnou směs.

„Asfalt má až 180 stupňů Celsia. Dnes to ještě jde, ale pokud opravujeme díry v létě, je teplota v okolí nesnesitelná,“ říká mladý dělník.

Nový asfalt vysypává do připravené díry. Beru si hrábě a rozhrnuji kupu horkého asfaltu. „Kolega“ František Ryšlavý mezitím připravuje vibrační desku. „Pospěš, zkus to rozhrnout stejnoměrně až k okraji silnice. Ano, tak je to správné,“ říká parťák Petr Novotný.

Dělník Dalibor Polák trpělivě čeká na korbě dodávky. Na ní je složena kopa horkého asfaltu, kterou lopatou háže do kolečka. Zkouším si vibrační desku. Stejně jako kompresorové kladivo, i tento stroj dělá nepředstavitelný hluk.

Naštěstí vibrační deska jezdí téměř sama a celkem rychle. „Stačí se chytit za rukojeť a navádět vibrační stroj ve výtluku, pak to jde samo. Třesavku nemám. Za ta léta jsem si už zvykl a ani mi to už nepřijde,“ směje se František Ryšlavý.

Jak správně na výtluky?

* Před samotnou výspravou výtluku dělníci ohraničí díru a vyříznou do asfaltu tvar například obdélníku
* Původní asfalt kompresorovou sbíječkou dělníci odstraní a díru vyčistí a vymetou
* Poté dojde ke speciálnímu spojovacímu postřiku
* Do díry dělníci sypou nový horký živičný povrch, tedy asfalt: ten má až 180 stupňů Celsia. Spodní vrstva může být hrubší a vrchní jemnější
* Následuje hutnění asfaltu pomocí vibračního válce nebo desek, a to za neustálého kropení studenou vodou
* Po obroušení vrstev se gumoasfaltem zatřou spáry
* Opravený výtluk se na závěr zasype křemičitým pískem

Životnost výtluku je i několik let

Horký asfalt mi prská pod nohama. Parťák Novotný co chvilku kropí studenou vodou čerstvý asfalt před vibrační deskou. Pára stoupá vzhůru a s ní i zvláštní asfaltový zápach.

„Teď si vezmi kbelík a zatři gumoasfaltovou směsí spáry. Dělá se to proto, aby se okraje nového asfaltu se starým povrchem zacelily a aby tam nezatékala voda. Jinak bychom tu mohli za pár týdnů opět díru opravovat. Pokud se ale výtluk opraví tak jak má, pak je jeho životnost i několik let.,“ říká „kolega“ Novotný.

Mezitím dvojice dělníků odjíždí o několik desítek metrů dál k další poničené díře ve vozovce. Po vyříznutí a vysekání díry kolem výtluku a vybourání původního povrchu nás čeká opět vyčištění nové díry. I tentokrát je postup naprosto stejný.

Parta dělníků má proto jasně dané úkoly. Každý z nich má jinou práci. Jeden zařezává povrch kolem výtluku, další jezdí pro horkou asfaltovou směs a následně ji sype do koleček, jiní dělníci ji vozí kolečkem do výtluku a dalšího pak čeká práce s vibrační deskou.

Mám padla, konečně. Vracím rukavice i vestu a jdu odpočívat.

Autor: Jan Vraný

9.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Požár prázdné průmyslové haly v Roudnici nad Labem.
15

FOTO: Šest vodních proudů nasadili hasiči na požár průmyslové haly v Roudnici

Videosouhrn Deníku – pondělí 22. ledna 2018

Moře trávy, tři zahradníci za mřížemi a Drahoš i Pavlásek na Slovácku: videa dne

Proměna s Deníkem vrátila Markétě sebevědomí

Severní Čechy - Sedmý ročník Proměn s Deníkem pokračuje. Seznamte se s další ze šestice dam, které našly odvahu a rozhodly se změnit svůj vzhled a styl s pomocí profesionálů z týmu Studia Jana Burdová.

První místo v celostátní soutěži získal Jakub Klíma z Litoměřic

Litoměřice - Namaluj svoji učitelku nebo učitele – takové bylo zadání stejnojmenné soutěže Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, ve které Litoměřice obsadily hned dvě z předních příček.

Knihovny cílí na dětské čtenáře. Dospělí nemají na předčítání čas

Litoměřicko - Je to smutný fakt. Střední generace nemá kdy číst. V knihovnách tak najdete hlavně důchodce, kteří mají na čtení konečně čas.

Zkontrolujte si své vodoměry, vodohospodáři varují před mrazy

Ústecký kraj – Severočeské vodovody a kanalizace (SčVK) varují před mrazem, který může poškodit vodoměry i vodovodní přípojky.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>