Na vrcholu Milešovky čekejme stavební ruch

V polovině 90. let minulého století proto vznikla Obecně prospěšná společnost Milešovka. V preambuli její zakládací listiny se praví: „Jde o místo významné z přírodovědných, estetických a kulturních hledisek a důležitý turistický cíl. Z těchto důvodů zasluhuje zvláštní pozornost a péči o zachování jejich krajinných a kulturních hodnot, aby mohla být, tak jako v minulosti, místem vědeckého výzkumu, zdrojem inspirace a potěšení pro nás i budoucí pokolení.“

Dokumentaci zaplatil kraj
O. p. s. Milešovka se ani dnes nevzdává záměru nabídnout turistům servis, který by odpovídal významu nejvyšší hory Českého středohoří. A nakonec se to vyplatilo.

Poté, co nedošlo v roce 2008 k dohodě s Armádou České republiky o využití jejího objektu na vrcholu hory, nechala provést zaměřovací práce pro novou výstavbu na místě vlastního současného objektu. Dostala i dotaci na projektovou dokumentaci k revitalizaci vrcholu Milešovky od Ústeckého kraje.

„V současné době jsme ve fázi územního řízení, v létě by mohlo být stavební povolení,“ informoval Jiří Skalický, starosta obce Velemín a jeden ze zakládajících členů o. p. s. Milešovka. Dodal, že společnost chtěla na samotnou realizaci požádat o peníze ze vhodného dotačního titulu. To ale nakonec nebude potřeba.

Ústav chce zřídit muzeum
„Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR, který na Milešovce provozuje meteorologickou stanici, přišel s tím, že revitalizační akci sám převezme a požádá o dotaci z evropských fondů. Nevěřil bych, že může státní instituce takovou podporu dostat,“ diví se Jiří Skalický. Ústav tady totiž usiluje o zřízení meteorologického muzea. „Dohoda je taková, že po dokončení akce by obecně prospěšná společnost muzeum provozovala,“ tvrdí Skalický.

Na hoře si budou čistit vodu
Na Milešovce se navíc začne stavět čistírna odpadních vod (ČOV). Stavba je zajímavá tím, že veškeré zemní práce budou muset dělníci provádět ručně, na vrchol se totiž nedostane těžká technika. Nebýt nákladní lanovky vedoucí na vrchol, musel by být veškerý stavební materiál vynášen ručně, případně vrtulníkem, což by celou akci ještě více prodražilo.

close zoom_in „Stavba je zajímavá také tím, že většina vody, která z čistírny vyjde, bude znovu využita jako užitková, například na splachování toalet,“ přiblížil Deníku už loni na podzim Petr Zacharov, vedoucí ekonomický pracovník Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Vybudování ČOV, která samotná přijde na zhruba 150 až 200 tisíc korun, bude celkem stát přibližně dva a půl milionu korun. Akci výrazně prodraží náročné budování zařízení – podzemní nádrže budou muset být ručně vysekány do skály.

Poslouží také armádě i turistům
ČOV má sloužit nejen objektu observatoře, ale všem subjektům působícím na vrcholu. V současné době zde mají na základě udělené výjimky septik, tato výjimka však brzy vyprší. Armáda a zařízení pro turisty využívá chemické toalety. Stavbu čistírny bude financovat Akademie věd z vlastních zdrojů a přibližně jeden milion korun poskytne ve formě dotace Ústecký kraj.

Proč se v roce 2008 nedohodli
Před dvěma lety měla o. p. s. Milešovka smůlu. Nedošlo k dohodě s armádou, jež by zaručovala využívat dvě místnosti v objektu, který vojákům na Milešovce patří.

Podle tehdejšího vyjádření Leopolda Kukačky z o. p. s. vyzněla jednání s ministerstvem obrany, které zprostředkoval senátor a v té době vicepremiér Alexandr Vondra, do ztracena. Nabídnuté podmínky byly podle Kukačky nepřijatelné. „Do dvou místností jsme měli investovat 200 tisíc korun a po pěti letech jsme je měli uvést do původního stavu.“

Spoluautor: Michal Závada