„Podle našich informací bylo v uplynulém období v loňském roce 500 kolizí automobilů a zvěře, většinou šlo o srnčí. V letošním roce však došlo pouze k deseti nehodám. Je to velký úspěch pachových ohradníků,“ informoval Karel Hrouzek z roudnického odboru životního prostředí, který je současně předsedou Podřipského zájmového sdružení nájemců honiteb. To je jedním z hlavních organizátorů celé akce.

Snížení počtu dopravních nehod se zvěří potvrdila také policie. „Během července a srpna jsme zaznamenali snížení počtu dopravních nehod ve srovnání s předchozími lety,“ uvedla mluvčí litoměřické policie Alena Romová.

Jak dále uvedl Karel Hrouzek, v aplikaci pachových ohradníků by myslivci rádi pokračovali i v příštím roce, je pravděpodobné, že to bude na větším území České republiky.

„Na konci října budou jednat všechny odbory dopravy v republice mimo jiné také o pachových ohradnících, po tomto datu budeme moudřejší,“ upozornil Karel Hrouzek.

Právě odbory dopravy a jeden odbor životního prostředí jednotlivých měst zajistily financování celé akce. Šlo především o nákup materiálu, samotnou aplikaci ohradníků pak prováděli myslivci. „V letošním roce umožnil širší použití pachových ohradníků odbor dopravy Krajského úřadu Ústeckého kraje spolu s odbory dopravy měst Litoměřice, Roudnice, Louny, Žatec a lovosický odbor životního prostředí,“ shrnul již před časem Karel Hrouzek.
„Cílem celé akce je ochránit motoristy, snížit nehodovost,“ upřesnil.

Hlavní součást pachového ohradníku se skládá z pro člověka i zvěř nepříjemně páchnoucích látek. Jde o pachy vlka, medvěda, rysa a například lidského potu.

Ohradníky mají nejčastěji podobu PUR pěny nastříkané na latích nebo patnících podél silnic. Do pěny je nanesena uvedená zapáchající látka ze speciálních přípravků.

Myslivci ohradníky umístili do míst, kde dochází ke kolizím automobilů a zvěře nejčastěji. Ohradníky nemají za úkol zamezit zvěři v migraci. Mají je pouze nasměrovat do míst, kde je přechod silnice bezpečnější.