Je to jedna z největších investičních akcí, do kterých se Štětští v posledních letech pustili, celková investovaná částka by se mohla pohybovat okolo dvou set milionů korun.

V prosinci budou znát náklady

Zatím jde však o velice hrubé odhady. Jak upozornil štětský místostarosta Petr Domorázek, známé zatím není ani to, kolik by obyvatelé zaplatili za přípojky ke svým domům a tedy ani to, kolik by ve výsledku ušetřili. „V současné době pracujeme na vyhotovení studie, která odpoví na otázky, kolik co bude stát, jak přípojky, tak celá akce. Bez této studie to vědět nebudeme,“ vysvětluje Petr Domorázek.

Budou chtít získat dotaci

Na přípravě studie spolupracuje město Štětí se Severočeskou vodárenskou společností. Společně s tou by pak celou akci za přispění dotace chtělo realizovat.

„Myslím si, že je nyní ideální doba na to, pustit se do vybudování této kanalizace, protože existují možnosti získání evropských dotací. Povinnost odkanalizovat místní části by na Štětí padla dříve nebo později tak jako tak,“ říká Ladislav Valenta, člen občanského sdružení Chcebuz.

Přímo v této obci nyní žije zhruba 220 obyvatel a patří k největším sídlům, kde má být kanalizace vybudována.

„Lidé se u nás dělí na dvě strany, jedni kanalizaci chtějí, druzí spíše ne. Myslím, že všeobecně je o této akci zatím málo informací, možná proto se vybudování kanalizace brání, především nevědí, kolik je to bude stát,“ přibližuje Ladislav Valenta.

Jak doplňuje Petr Domorázek, záměr odkanalizovat místní části nesouvisí jen s vyhověním zákonu. „Slýchávám od lidí, že jímka a vyvážení je pro ně zbytečné a je to starost navíc, že by kanalizaci uvítali. Absence veřejné kanalizace je problém také při plánování nové výstavby, pro řadu lidí je to pochopitelně potíž navíc,“ říká místostarosta.

Pro kanalizaci podepisovali i petici

Například ve Chcebuzi již před několika lety vznikla petice na podporu výstavby kanalizace. „Je to zhruba šest let. Problémem a důvodem pro petici bylo drahé vyvážení jímek,“ vysvětluje Ladislav Valenta.

Součástí budované kanalizace má být také čistírna odpadních vod. Podle Petra Domorázka by mohla stát například v Radouni nebo v jejím okolí.

Čistička? Možná v Radouni

„Je samozřejmě potřeba, aby byla u nějakého toku. Radouň se jeví jako ideální, ale nic zatím není jisté,“ upozorňuje místostarosta.

Povinnost zřídit veřejnou kanalizaci a odpovídající čistírny by postupně během několika let měla začít platit pro všechny domácnosti v České republice.

Největší potíže s jejím vybudováním jsou, a zřejmě ještě budou, na venkově v odlehlejších oblastech. Na Litoměřicku se do budování kanalizace v posledních letech pustila například Vrbice. Té se na akci za několik desítek milionů korun podařilo získat dotaci.