Z jedenácti případů, které se dosud vyskytly v Ústeckém kraji, jsou z Litoměřicka tři. „Byly to první tři nahlášené případy v našem kraji, ze dnů 1., 23. a 27. července. Tito lidé by už měli být pravděpodobně zdraví a žádní další pacienti z Litoměřicka zatím nejsou,“ řekl Deníku zástupce ředitele Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje (KHS ÚK) Josef Král.

Podle jeho slov přibyli v posledních dnech v Ústeckém kraji dva nakažení, oba z okresu Louny. U všech jedenácti pacientů proběhlo onemocnění bez vážných komplikací a nikdo nebyl hospitalizován.

Přestože má choroba většinou mírný průběh, odpovídající běžné chřipce, v některých zemích již zabíjela. Lidé se proto jejího útoku obávají.

„Strach z prasečí chřipky se u pacientů projevil. Lidé se hodně ptají na očkování. Chtějí se nechat očkovat proti normální chřipce. Vakcíny ale ještě nejsou, protože se každý rok dělají nové,“ vysvětluje praktický lékař z Litoměřic Ilja Baudyš.

Největší rozšíření nemoci očekávají odborníci na podzim, kdy se hlásí o slovo sezónní chřipka. Ministerstvo zdravotnictví zajišťuje vakcíny proti prasečí chřipce a potřebná antivirotika. Očkování i léky stát zajistí zhruba pro čtvrtinu obyvatelstva.

Vakcína bude k dispozici pro rizikové skupiny obyvatelstva a lidi zajišťující chod státu. Přednost tak budou mít zdravotně oslabení lidé, zaměstnanci záchranných složek a pracovníci, kteří jsou v každodenním styku se širokou veřejností.

O tom, kdo bude proti viru prasečí chřipky očkován a kdo nikoliv, rozhodnou kraje na základě svých pandemických plánů. Lidé, kteří by si vakcínu chtěli sami koupit, mají smůlu. V případě pandemie totiž přebírá kontrolu nad přidělováním vakcín stát.

Pokud jde o průběh onemocnění, nezdá se být prasečí chřipka nebezpečnější než ta obvyklá. Potíž je ale v jejím snadném šíření. Je to totiž nový druh viru, se kterým se lidský organismus dosud nesetkal a nemá proti němu potřebné protilátky.

Problém je i v tom, že má stejné příznaky jako běžná chřipka a lze ji rozpoznat jen laboratorním vyšetřením.