ZJISTILI JSME: Na Chalupáře nezapomínají ani 35 let od natáčení

Lidé tam na natáčení dodnes vzpomínají: „Jsem ten chlapec v modré košili, co křičí Už jedou… Já to miminko na vesnické slavnosti… Pásla jsem u rybníka v pozadí husy…“ jmenují Višňováci a Višňovačky bez zaváhání svou chvilku slávy v seriálu Chalupáři, který se ve Višňové natáčel většinou v létě roku 1974. V seriálu se obec jmenuje Třešňová.

Ti nejmladší, kteří si natáčení nemůžou pamatovat, se alespoň mají čím chlubit svým vzdálenějším kamarádům: „Jsem z Višňové, to je tam, co se natáčeli Chalupáři.“ Starší generace je pak skoro vždycky schopná říct, ve které minutě kterého dílu se jejich tvář na chvilku ukázala, v komparzu hrál totiž skoro každý. „V Chalupářích hráli pradědeček, prababička, děda, strejda, mamka, teta… Jde spíš o to, kdo tam tenkrát nehrál,“ potvrzuje student Jan Kyselý. „Pro starší je ten seriál vlastně živá kronika,“ doplňuje Lenka Vacková.

Jestli byla přítomnost filmařů vítaným zpestřením, nebo spíše obtěžovala, se dnes nedá říct jednoznačně. „Když se natáčelo, nesměli štěkat psi a jezdit traktory,“ vzpomíná Marie Hotová.

Každého herce přivezl i odvezl vlastní taxík

Největší rozruch podle pamětníků působilo třeba to, že každého herce ráno přivezl a večer zase odvezl vlastní taxík, což bylo něco nevídaného. Děti si k hercům běhaly pro podpisy a většinou je i získaly.

Na herce se nevzpomíná jako na nafoukané umělce, ale na druhou stranu kontakt s obyvateli Višňové nijak zvlášť nevyhledávali. V pauzách mezi natáčením hlavně hráli karty a popíjeli. Natáčelo se totiž jenom za sluníčka a podle pamětníků bylo velmi horké léto.

Josef Kemr se prý vyznačoval tím, že chodil po vesnici a poptával se po starých věcech, jednou si dokonce v autě odvážel trakař.

V komparzu bylo zapotřebí hodně lidí, zvláště mladí této situace trochu zneužívali. „Ráno jsme se zapsali, pak jsme se utekli koupat a večer si zašli pro peníze,“ usmívá se jedna nejmenovaná pamětnice.

Podle ní to pak ale filmaři zjistili a zapsané lidi si pečlivě hlídali. Když pršelo, museli například všichni čekat v budově kina. Komparzisté ale měli zakázáno koukat se do kamery a nějak na sebe upozorňovat, ve středu pozornosti měli být jen opravdoví herci. Za natáčení dostávalo „křoví“ několik desítek korun za den.

Filmaři Višňovou trochu poupravili

Ve Višňové se natáčely jenom exteriéry, tedy ne záběry z hostince ani vnitřek Humlovy chalupy, kterou filmaři trochu „poničili“, aby zapadala do jejich konceptu vesnického domku. Místo železného plotu postavili například u chalupy plot dřevěný.

V seriálu je také autobusová zastávka na místě, kde ve skutečnosti nebyla. V hostinci měli pak herci maskérnu a něco, co bychom dneska nazvali jako catering.

V seriálu si zahrály i okolní vesnice

Kromě Višňové si v seriálu zahrály i okolní vesnice a vesničky. Scény z drůbežárny jsou natáčeny ve vesnici Jelence, chata Fuchsové byla na Cihelně u Skalky. „Je tam ještě vidět stará benzínka v Dubenci, když Bohouš Císař veze kapra z Příbrami. Kupoval ho v Uranu, nevím, jestli tam ještě je takový vykachlíčkovaný bazén na ryby, ten jsem pořád chodil okukovat,“ vzpomíná Václav Sklenář.

Rozhovory, které dělá v díle nazvaném Kapřín moderátor Josef Bek s lidmi, prý nebyly připravené. A když jeden starší pán říká, že kapři jsou jen pro televizi, že lidem nic nedali, vtipkoval o skutečné situaci.

Na druhou stranu Josef Větrovec, který hrál v seriálu starostu Mrázka, v jedné estrádě pronesl, že večer filmaři navezli do rybníčka kapry a ráno tam žádný nebyl, protože je vesničané ulovili. Jestli je na tom něco pravdy, už dneska samozřejmě nikdo neví.

Do Višňové mířily davy turistů

Do Višňové pak podle višňovské kroniky i pamětníků směřovaly davy turistů, přijížděly i autobusy. Všichni si pak jako na naučné stezce prohlíželi Humlovu chalupu, rybníček a hospodu. I dneska se občas objeví nějaký novinář nebo turista, který se o „Třešňovou“ zajímá.

Seriál se stal známý i díky ústřední melodii, kterou nazpíval Waldemar Matuška. Ten ale emigroval a v posledním předrevolučním vysílání Chalupářů byla jenom melodie bez Matuškova hlasu. Višňovákům, kteří znali seriál jako své boty, to samozřejmě neuniklo.

Nestárnoucí Chalupáři těší diváky dodnes

Když dnes opakují seriál v televizi, znovu a znovu to znalí višnovští občané komentují a vysvětlují každému, kdo je ochoten poslouchat, že v seriálu odchází Huml pryč z vesnice, místo aby šel na autobus a že k rybníčku by to ve skutečnosti měl blíž úplně jinudy.

Seriál je oblíbený i dnes. „Seriál Chalupáři si rozhodně zaslouží titul nestárnoucího, protože i v reprízách se těší stále velmi početnému publiku,“ informoval Štěpán Janda, redaktor Tiskového útvaru České televize. V letech 1997-2003 byl například dvanáctým nejúspěšnějším českým seriálem, který vysílala Česká televize.

Co psali o Chalupářích v obecní kronice

Lucie Nekolná