Ta se každoročně v tento čas koná na Národním hřbitově u Malé pevnosti v Terezíně jako největší vzpomínková akce k uctění obětí nacistické perzekuce u nás. Nyní přišlo na pietní akt přibližně tisíc lidí, mezi nimi i bývalí vězňové a veteráni druhé světové války.

Věnce k pylonům na Národním hřbitově položili také předseda české vlády Jan Fischer, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a předseda Senátu Přemysl Sobotka.

Reagujeme opožděně…

Ten také v hlavním projevu upozornil na projevy antisemitizmu, politického extrémizmu na straně jedné a na určité společenské apatie na straně druhé, které podle jeho slov opět prorůstají naší přítomností jako zhoubný nádor. „Mám nepříjemný pocit, že někteří politici, ale i občané reagují opožděně a nedůsledně vždy až po nejvýraznějších excesech neonacistů a dalších politických extrémistů,“ řekl Sobotka, který se pustil i do médií: „Naopak vlivná mediální scéna někdy svou povinnost informovat veřejnost a kritizovat extrémisty zaměňuje za povrchní, senzacechtivé psaní a panikaření tam, kde si extrémisté reklamu vůbec nezaslouží.“

Na rostoucí projevy neonacizmu upozornila i Anděla Dvořáková, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). „K růstu vlivu neonacizmu přispíváme my sami. Naše chování zpochybňuje odboj jako takový a umožňuje jeho neustálé napadání,“ míní předsedkyně ČSBS. Připomněla také loňskou velkou krádež bronzových destiček z náhrobků právě z terezínského Národního hřitova: „Destičky jsou stále v ohrožení. A to přitom vandalové patří k oné skupině, která si stěžuje na rasovou nesnášenlivost národa…“

Modlitby za oběti

Poté emeritní litoměřický biskup Josef Koukl přednesl křesťanskou modlitbu za oběti a hned po něm tak učinil za židovské věřící vrchní český zemský a pražský rabín Efraim Karol Sidon. Pietní akt v Terezíně zakončil Děčínský pěvecký sbor, který provedl dvě věty z Verdiho Requiem. Od 14 hodin na něj naváže koncert „Defiant Requiem (Verdi at Terezin)“, který se koná v terezínské městské jízdárně.

Malou pevností, přeměněnou za druhé světové války v policejní věznici pražského gestapa, prošlo 32 tisíc politických vězňů. Přímo v jejích zdech v důsledku špatných životních podmínek, nemocí a týrání ze strany dozorců zemřelo 2 600 z nich. Terezínským židovským ghettem, v které nacisté proměnili samotné město, prošlo více než 140 tisíc židovských vězňů. 35 tisíc tu zemřelo, na 87 tisíc dalších bylo odesláno do vyhlazovacích táborů. V nich se konce války dočkaly jen tři tisíce lidí, kteří měli skončit po transportu z Terezína v plynových komorách.