„Je tu prakticky denně. S ní další tři až čtyři „stálí štamgasti“. Jak kdy. Nárazově se tu střídají i další – přijedou, prospí se u radiátoru a odjedou. V posledním týdnu další dva,“ konstatuje jeden z lovosických strážníků.

Právě sem se totiž nejčastěji bezdomovci stahují. Cestující si na jejich chování, špínu a zápach už několikrát v minulosti stěžovali. Strážníci městské policie, která v Lovosicích zahájila činnost k 1. září 2008, kontrolují vlakové nádraží během své služby třikrát až čtyřikrát.

„Upozorňujeme je na to, že v hale nesmějí ležet, dělat nepořádek a kouřit. Za opilství a nepořádek jsme už jednoho bezdomovce pokutovali,“ říká strážník. Jestli z něj ale nakonec město jeden tisíc korun vymůže, je otázkou.

Bezdomovci se proto stahují na periferii města. „Spím, kde se dá. Kde je teplo, tam si lehnu. Jsem bezdomovec,“ přiznává Dušan z Litoměřic. Jeden čas přespával v boudě poblíž zdevastované chaty, kde je v současné době na návštěvě u dalších dvou bezdomovců. Z boudy musel totiž odejít. Nocleh v azylovém domě odmítá. Je prý moc drahý.

„Mám podporu ze sociálky, ta mi ale nestačí. Sám rodinu nemám, bráchové mají svůj život,“ říká. Kolik let si v životě odseděl, spočítat nechce. Kde skončí příště, už ví. „V nemocnici. Mám nádor na plicích.“

Střechu nad hlavou v azylovém domě Naděje v Litoměřicích vyměnili bezdomovci za zdevastovanou chatu na periferii Lovosic před půl rokem. V Naději museli dodržovat vnitřní řád ubytovny a za ubytování platit.

„Podmínky tu jsou sice drsnější, pro nás ale výhodnější. Brali jsme ve třech lidech 5 200 sociální příspěvek, z toho jsme zaplatili asi 2 800 za bydlení a nic nám pak nezbylo. Z čeho jsme měli žít? Člověku, který nás tady nechává, neplatíme nic. Topíme si sami, kolem je dřeva dost,“ říká další muž středního věku.

České dráhy před zhruba dvěma lety řešily, jak bezdomovcům zabránit v tom, aby si nedělali z nádražních prostor na vlakovém nádraží v Lovosicích ubytovnu. Mříže, které nechaly do podchodu nainstalovat, měly bezdomovcům zabránit, aby ve vestibulu přespávali a do jedné z části podchodu chodili močit.

„Mříže jsou nízké, bezdomovci je přelézají. Přestože je hala od půl druhé v noci na dvě hodiny uzavřena, jsou tu i přes noc. Přicházejí se ohřát,“ poznamenal včera jeden ze zaměstnanců nádraží. „Největší brajgl tu byl v létě. Teď je tu docela klid,“ dodal.

„Díky pravidelným kontrolám máme přehled o tom, kdo tu je. Pokud by bylo po některém z těchto lidí vyhlášeno pátrání, věděli bychom, kam si pro něj máme dojít,“ říká strážník s tím, že jednu z hledaných osob se tak podařilo najít a předat ji Policii ČR.

V Lovosicích bezdomovci nocleh neseženou. V Litoměřicích ho poskytuje azylový dům M. Pomocné, který provozuje Farní charita Litoměřice. Muži se tu mohou vyspat, dostat polévku, vykoupat se nebo si vyprat prádlo. Noclehárna má pět lůžek, poplatek je 20 korun za noc. Osm lůžek v ubytovně je za 30 korun, dalších 15 lůžek za 60 až 80 korun. Jeho kapacita je nyní naplněna.

„Máme ale k dispozici i krizová lůžka, kdy mohou lidé přespat v denním centru na matracích,“ dodal správce Martin Mrázek.