Sami obyvatelé Terezína, kteří se mohli k novému územnímu plánu města vyjadřovat během uplynulého měsíce a před dvěma dny i během jeho veřejného projednávání, k němu neměli zásadní připomínky. Většinou se týkaly využití jejich pozemků a přístupových cest.

Podle vedoucího odboru rozvoje, výstavby a správy majetku města Roberta Czetmayera budou jejich připomínky zapracovány do závěrečného protokolu. Zastupitelstvo je v pondělí 15. prosince projedná a pokud je odsouhlasí, budou řešeny následně při první změně územního plánu. „Tak, abychom obyvatelům Terezína vyhověli,“ řekl.

Územní plán, jehož vydání budou zastupitelé schvalovat toto pondělí, musel splnit přísné podmínky stanovené památkáři. Terezín je světovým stavebním unikátem a jako příklad barokního opevňovacího systému vzniklého pod Vaubanovým vlivem se pravděpodobně za čtyři roky dostane na seznam památek UNESCO.

Územní plán je nejdůležitější územně plánovací dokumentací, která zahrnuje i způsob a využití všech objektů na území města.

„Důležité je, že jsme se s památkáři shodli i na možnostech a způsobu využití objektů, které město získalo od armády,“ zmínil Robert Czetmayer. Zajistit využití právě tohoto majetku bude náročné a město se bez pomoci dotací neobejde. Přitom zpracovaný územní plán je při žádostech o dotace klíčovým dokumentem.

O objekt staré vojenské nemocnice, jízdárny a o část pevnostního systému kavalír 8 například projevil zájem Památník národního písemnictví ČR, který by tu chtěl vybudovat své zázemí, zejména depozita, archiv a podobně, prostory kavalíru 8 by využíval pro účely výstavnictví.

V územním plánu města se počítá především s využitím stávajících objektů, a to i pro podnikatelskou činnost. Omezením je například to, že rekonstrukce a stavební činnosti budou muset probíhat pouze na půdorysu stávajících objektů. Jak Robert Czetmayer potvrdil, z tohoto důvodu nepřipadá v úvahu, že by na území města vyrostl například supermarket. Rodinná výstavba by měla vzniknout v jeho mladší části (na Krétě) i kolem Českých a Nových Kopist a Počapel.

„Územní plán je alfou a omegou všeho. Při žádostech o dotace z Evropkých fondů se bez něj neobejdeme. Nepočítala jsem s tím, že když začal být zpracováván v roce 1999, kdy jsem tu byla starostkou, bude dokončen až v roce 2008, za mého nového působení na radnici,“ poznamenala starostka Růžena Čechová.

Vydání územního plánu od té doby oddálil odchod armády z města, povodně z roku 2002 a následně připravovaná protipovodňová opatření a nakonec i změna stavebního zákona od ledna 2007.

Jeho zpracování stálo 1 milion 351 tisíc korun. Město na něj získalo dotaci ministerstva pro místní rozvoj, která náklady pokryla v plné výši.