To, že byly solární panely zčásti zasněžené, nevadilo, i když děti začaly sníh hned shrnovat. V bodovaném vědomostním testu se dozvěděly, že k ekologické výrobě elektrické energie pomocí solárních panelů postačí i pouhé světlo.

„Využití obnovitelných zdrojů energie je příkladem ochrany přírody, ke které vedeme už i ty nejmladší děti. Jsou čestné a snaží se dělat to, co je správné. Pro ekologickou výchovu je to správný čas,“ řekla jejich učitelka Markéta Tlamichová.

„Ukázat jim fotovoltaiku v praxi má větší smysl, než kdyby nabíraly informace jen z knížek. Tady jsou soutěživé a živě reagují,“ chválil spolumajitel elektrárny Miloš Doležal.

Od března do listopadu navštívilo fotovoltaickou elektrárnu Habuš zhruba dva tisíce dětí z pěti desítek škol, převážně ze severních Čech.

Úterní exkurzi sem podnikli školáci ze Základní školy Mukařov a ze dvou základních škol v Říčanech u Prahy – ZŠ Bezručova a ZŠ Komenského náměstí.

„Informace o solární elektrárně Habuš jsem našla na internetu. Zajímalo nás to, že elektrárna může být zasazena do chráněné krajinné oblasti. Děti se tu dozvěděly zajímavé věci, které mohou dále využít v přírodovědě i vlastivědě,“ zmínila důvody, které je přivedly na Litoměřicko, učitelka Markéta Tlamichová.

„Učí se tu vnímat přírodu i z jiné stránky a navíc ještě mohou srovnávat – například s uhelnou elektrárnou,“ shrnula. „Je to dobrý, takový přírodní způsob. Přírodě neškodí, jen to zabírá víc místa,“ zhodnotila po prohlídce fotovoltaickou elektrárnu žačka 5. třídy Allia.

Úštěcká solární elektrárna byla uvedena do provozu v srpnu loňského roku. Podle Miloše Doležala vznikla náhodou, a to z původního nápadu dát si solární panely na rodinný dům.

Celou elektrárnu tvoří 2 897 panelů na dřevěných stojanech. Rozkládá se na ploše 1,4 hektaru. Na obsluhu stačí dva lidé. Dokáže vyrobit elektřinu, která stačí 90 průměrným čtyřčlenným rodinám.

Stavěla se zhruba pět měsíců. Náklady se vyšplhaly na 59 milionů korun, z toho třetinu pokryly dotace od státu a z evropských fondů.