„Někdy v dubnu jsme viděli v novinách inzerát, nabízející konsolidaci úvěrů. Protože jsme něco takového potřebovali, zavolali jsme tam. A tehdy to začalo,“ vzpomíná Miroslav Křížek.

Úrok sto procent
Křížkovi chtěli všechny své půjčky sjednotit do jednoho půlmilionového úvěru. Žena, která měla manželům tuto půjčku zprostředkovat, jim posílala nejrůznější nabídky.

„Většinou jsme je odmítali, neboť úroky pro nás byly příliš vysoké. Přesto žena za jejich zprostředkování požadovala desetitisícové provize. A když jsme je nezaplatili, naskakovalo 100% penále, a další peníze za každý den zpoždění,“ pokračuje Křížek.

Nakonec jim poslala muže, který byl ochoten manželům půjčit 250 tisíc. Jako zástavu si vzal jejich dům. Do tří měsíců měli dluh splatit pomocí půjčky, kterou jim zprostředkovatelka slíbila zajistit.

„Kvůli podpisu smlouvy jsme se sešli v Roudnici na městském úřadě. Podepsali jsme ji narychlo, tlačili na nás a neustále říkali, že se nemáme čeho bát. Nebyl čas jí podrobně přečíst. Po podpisu rychle odjeli, nedali nám ani kopii, nic. Až později jsme se dozvěděli, že jsme nepodepsali smlouvu o hypotéce, ale byla to kupní smlouva na náš dům,“ pokračuje Marcela Křížková. Její manžel tak nevědomky stvrdil dokument, ve kterém prodal velký dům se zahradou, ve kterém jeho rodina žije již po několik generací, za 250 tisíc korun.

Tu částku nakonec Křížkovi ani neviděli, neboť z ní zprostředkovatelé zaplatili stosedmdesátitisícový dluh, který na domu již dříve byl, a 30 tisíc si vzali jako provizi. Dům nyní nový vlastník prodává. Za více než milion a půl.

Vystěhujte se!
„Na konci června mi do práce přišla SMS, že mám přijet domů, že mě právě vystěhovávají. Jen jsem bezmocně koukal, jak z vyražených dveří vynášejí na dvorek všechny naše věci. Odejít jsme museli do večera,“ popisuje Křížek moment, kdy přišel o střechu nad hlavou. „Právník nám řekl, že dům již zpátky nedostaneme. Smlouvy jsou zkrátka platné, nemůžeme nic dělat.“

Nyní dočasně Křížkovi bydlí u své starší dcery v obecním bytě v bývalé škole. Jednou týdně jim telefonuje zprostředkovatelka úvěru, která žádá každým dnem rostoucí částku za to, že jim „výhodný“ obchod doporučila.

„Říkáme zprostředkovatelce, že peníze nemáme. Nic nemáme. Ona na to navrhuje, ať se zadluží naše děti. Je to nehorázné,“ povzdechl si Křížek.

Rodinu ale trápí ještě jeden problém. „Na konci srpna bude zastupitelstvo rozhodovat o prodloužení nájemní smlouvy na byt mé dcery, ve kterém nyní žijeme i my. Starosta nám doporučil vystěhování, jinak mé dceři smlouvu neprodlouží. My ale namáme kam jít.“

Starosta Vrbice Vlastimil Mikl ale rodinu ujišťuje, že ji nevystěhuje. „My jsme to jen doporučili. Pokud si Křížkovi nové bydlení neseženou, rozhodně je nevystěhujeme. Jsou to naši občané a my jim chceme pomoci.“

Problém rodiny z Vetlé není zdaleka ojedinělý. Své o tom vědí v litoměřické diecézní charitě, kde bezplatně pomáhají lidem, jako jsou Křížkovi. „Velice často se lidem stane, že si šikovně napsanou smlouvu špatně přečtou a naletí. My jim mimo jiné nabízíme právní servis a asistenci při podpisu smluv,“ řekl Milan Čigáš z diecézní charity.

AUTOR: Petra Šťastná