„Organizujeme celostátní konferenci zástupců všech krajských poboček Spolku obnovy venkova. To je pro nás velká pocta, vzhledem k tomu, že jsme v prvním roce existence Spolku,“ říká předseda Spolku obnovy venkova Ústeckého kraje a starosta Vědomic Václav Tyl.

Členové Spolku, tedy starostové a místostarostové jednotlivých obcí, se v pravidelných intervalech scházejí. Úloha Spolku však podle nich nespočívá jen ve shánění dotací.

„Budeme usilovat o větší stmelení lidí na venkově a také o lepší spolupráci s krajem. Chtěli bychom například, aby zástupci členských obcích byli v komisích krajského zastupitelstva,“ vysvětluje Václav Tyl.

Vedení z okresu
Litoměřicko získalo ještě jeden post v předsednictvu Spolku. Místopředsedkyní totiž byla zvolena úštěcká místostarostka Marie Trnková. Spolek pro obnovu venkova funguje ve všech krajích České republiky. Právě Ústecký a Středočeský kraj byly dlouhou dobu jedinými, kde Spolek nevyvíjel činnost.
Při vzniku Spolku, na počátku letošního roku v něm bylo registrováno přes padesát obcí. Jejich počet však postupně narůstá.

Internetové stránky
Každá členská obec přispívá ročně do Spolku pro obnovu venkova částku 1500 korun s tím, že předsednictvo ještě do budoucna počítá s příspěvkem od Ústeckého kraje.

„Funkce v předsednictvu jsou samozřejmě bezplatné. Peníze budou sloužit například na technické vybavení, ale především na výrobu letáků a dalších propagačních materiálů, které budou naše obce prezentovat. Umisťovat je budeme na různých veletrzích cestovního ruchu a podobně. Například nyní máme již funkční konto, ze kterého se chystáme uhradit internetové stránky, které si necháme pro Spolek vytvořit,“ vysvětluje Václav Tyl.

Spolek pro obnovu venkova ČR má také významné zastoupení v Senátu Parlamentu ČR. Jedním ze senátorů je totiž předseda celostátní organizace tohoto Spolku Eduard Kavala. „Spolek pro obnovu venkova v minulém roce důsledně obhajoval náš základní cíl, zajištění plnohodnotného života na venkově včetně posílení hospodářské stability a prosperity a také prohloubení společenského a duchovního života ve venkovských oblastech,“ shrnul Eduard Kavala.