„Rozšíření nemoci z Prahy či z jiných regionů se nedá vyloučit, existuje tu velký pohyb obyvatelstva. Nákazu by si lidé mohli přivézt i ze zahraničních dovolených,“ varuje hlavní epidemioložka z litoměřické pobočky krajské hygienické správy Ladislava Matějíčková.

Za celý loňský rok zaevidovali litoměřičtí hygienici celkem patnáct nakažených lidí. Všichni byli z romské komunity v Mastířovicích a okolí. „Letos jsme zatím jen zajišťovali protiepidemická opatření u lidí z našeho okresu, kteří přišli do kontaktu s nemocnými z jiných lokalit,“ doplnila Matějíčková.

Minimální výskyt nemoci potvrzuje i náměstek ředitele litoměřické nemocnice Jiří Štverák. „Nákazu hepatitidou neléčíme, pouze diagnostikujeme. Počty nakažených jsou dlouhodobě stabilní,“ řekl Štverák.

Přesto ale není vhodné nebezpečnou žloutenku způsobenou virem hepatitidy typu A podceňovat. Léčba žloutenky je zdlouhavá a nepříjemná. Odborníci doporučují zvýšenou péči o osobní hygienu, jako mytí ruku, ale i omezené dotýkání se veřejných ploch. Nemoc špinavých rukou může chytit i člověk, který o svou hygienu dbá, neboť hepatitida typu A se přenáší i krví nebo pohlavním stykem. Mytí rukou tedy samo o sobě nestačí. Jistý si může být jen ten, kdo se nechá očkovat.

Lidé si jsou této možnosti vědomi, a proto v Ústeckém kraji počet očkovaných rapidně narůstá. „Za minulý kalendářní rok jsme proti hepatitidě typu A očkovali celkem 261 lidí. Jen během letošního roku jsme aplikovali téměř 570 dávek, nárůst zájmu je tedy ohromný,“ řekla Pavla Vejvalková z ústeckého Centra veřejného zdraví, které je hlavním očkovacím místem v kraji.

Nejčastěji se nechávají lidé očkovat před cestami do exotických zemí, ve kterých nedosahují hygienické podmínky našich standardů. Vejvalková potvrdila, že nejvyhledávanějším typem očkování je v současné době kombinace zabraňující nákaze proti hepatitidě typu A i B. Efekt očkování je celoživotní.

Hlavním zdrojem nákazy je podle epidemioložky Matějíčkové nemocný člověk, který na konci inkubační doby a během onemocnění vylučuje virus hepatitidy A močí a stolicí. Proto by lidé měli věnovat zvýšenou pozornost své hygieně především na veřejných toaletách.

Žloutenka se projevuje většinou mezi 15. a 45. dnem od nákazy. Mezi její příznaky patří tmavá moč a světlá stolice, nažloutlé oční bělmo a kůže nebo celková únava. Tyto symptomy se ale nemusejí vůbec projevit, zvláště u dětí se často stává, že nemoc nikdo nezaregistruje a nakažení ji přechodí.

AUTOR: Petra Šťastná