Snad nedopadneme jako v Budějovicích
Test jsme uskutečnili ve středu 23. července od 13.45 do 14.45 hodin na frekventované komunikaci E55 nedaleko Terezína ve směru na Doksany. Po zkušenostech některých kolegů z ostatních Deníků, kdy například v Českých Budějovicích nejen, že nikdo nepomohl, ale navíc jeden ze spěchajících řidičů srazil výstražný trojúhelník a ujel, jsme do testu nešli s příliš optimistickou náladou.

Haló, haló. Já nepomohu
První překvapení nastalo již v páté minutě testu. Za naším vozem zastavila žena středního věku v automobilu s místní SPZ. U nás jsou řidiči přece jen jiní, ohleduplnější, pomysleli jsme si a šli paní poděkovat. V tu chvíli nastalo zklamání. Paní k zastavení nepřiměl ani trojúhelník, ani posádka automobilu „v nouzi“, ale mobilní telefon u jejího ucha. Řidička, jej po chvíli odkládá a odjíždí bez mrknutí oka ve směru Doksany. Během několika dalších pětiminutovek se nic neděje. Položit nám otázku, zda nemohou nějak pomoci, nemají patrně nutkání ani čtyři postarší cyklisté, kteří se pomalu sunou kolem našeho zdánlivě porouchaného automobilu. Absolutně bez zájmu nás míjí také jeden chodec.

Nezajímáme ani cyklisty a chodce
Během hodiny nás kromě cyklistů a chodce postupně mine 739 automobilů. Žádná z posádek neprojeví zájem nám jakkoli pomoci. Naděje umírá poslední, říká se. Tři minuty před koncem testu se zdá, že je to i náš případ. Zastavuje za námi totiž bílý automobil s děčínskou espézetkou a starším párem na předních sedadlech. S úsměvem vyrážím k paní, která vystoupila z vozu a s ustaraným pohledem spěchá k novinářům v nouzi.

Tak tedy díky za pomoc
„Dobrý den, jedeme správně na Lovosice?“ zchlazuje paní bez jakéhokoliv zájmu o naši situaci radost, která k nám dorazila se zastavením auta.
Po tom, co jsme starší pár upozornili na chybný směr a navedli je na správnou cestu si ještě paní postěžuje na špatné dopravní značení „tady u nás“, poděkuje a spokojeně se vrací do vozu. Její partner točí volantem a s máváním nás opouštějí.

Tak díky za pomoc, říkáme si a končíme test.