Okresní soud v Litoměřicích včera opět projednával první z obou návrhů. Konečné rozhodnutí, zda Nebovidského zbaví svéprávnosti zcela, nebo jen částečně, ale padne až v pátek 4. července. „Smetiště místo domova ho stresuje, tak hledá klid. Alkohol jeho psychický stav ještě zhoršuje. Potřebuje dlouhodobý trvalý dohled a stálou motivaci, aby se rozvíjel, ne stagnoval v ústavu. Je potřeba oddělit ho od matky,“ shodli se včera svědci u soudu.

Chce mít klid
„Známe se už čtrnáct let. Oba máme vztah k turistice. Já tvořil básnicky i hudebně, on se nechal ode mne inspirovat,“ říká Pavel Hlušička z Keblic, který Nebovidskému pomáhá už léta. „Radek napsal devět básní, které vyšly na CD jako „Písně hřbitovního ticha“. Je autorem hudby písně Roztančené moře. Jeho básně vyšly i knižně,“ představuje Nebovidského, zastoupeného ve dvou sbírkách básní pacientů s částečnou psychickou poruchou, Hlušička.
Podle jeho slov nemůže Nebovidský donutit svou matku, aby uklízela. „Radil jsem mu, aby měl svůj pokoj, který by zamykal a kde by měl klid. Potřebuje stálou motivaci. Rychle ji ztrácí a pak upadá do svého světa. Nyní se bez pomoci neobejde. Až za sebou bude mít terapii, lze předpokládat, že se jeho stav zlepší,“ řekl Hlušička.

Pomoc Nebovidskému nabídl za roudnické občanské sdružení Kolumbus, které sdružuje uživatele psychiatrické péče, jeho předseda Michal Balabán.
Nabízí Nebovidskému opatrovnictví a místo v terapeutické komunitě v Mýtě u Rokycan, kde by se naučil pod dlouhodobým dohledem například vykoupat se, vyprat si prádlo či uklidit. Na opakovanou otázku Deníku, zda by si přál zůstat i nadále s matkou, nebo jestli zváží odchod do terapeutické komunity, Nebovidský pouze řekl: „Zemřu dřív, než se to uzavře.“

Z bytu je skladiště
Na případ jako první upozornili Reportéři ČT. Byt v panelovém domě v Liškově ulici, kde matka se synem bydlí, je skladištěm. Sousedé si opakovaně stěžují na silný zápach, který se z něj line. V minulých dnech kvůli tomu dokonce sepsali petici. Proč Irena Tvardá neuklidí a hromadí odpad, včera vysvětlit nedokázala. Jako už poněkolikáté úklid přislíbila.

„Městský úřad v Litoměřicích nechal byt již několikrát vyklidit a nabídl ženě pečovatelskou službu týkající se pravidelného úklidu již vyklizené domácnosti. Žena ji však odmítla a byt opět zaplnila odpadem. Příbuzní dvojice z obavy z agrese vůči nim odmítli podat návrh na přezkoumání způsobilosti. Proto se této záležitosti ujalo město,“ sdělila Eva Břeňová, mediální zástupce města Litoměřice. „Vedl nás k tomu i fakt, že muž je invalidní důchodce, který vzhledem ke svému onemocnění není schopen se sám o sebe postarat,“ vysvětluje Martin Veber. „Není schopen vyřídit si osobní záležitosti, dodržovat hygienu, chodit na pravidelné kontroly a užívat léky podle doporučení lékaře,“ říká vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Martin Veber.

V současné době vykonává město opatrovníka u celkem osmi lidí, které soud zbavil svéprávnosti. Podle právníka Petra Galii nebyly v případu Radka Nebovidského dány důvody ke zbavení způsobilosti k právním úkonům. Státní zástupce míní, že by měla být pouze omezena, a to při nakládání s majetkem a při uzavírání smluv, které by přesahovaly výši jeho příjmu.

Sociální pracovnice Městského úřadu v Litoměřicích Růžena Přikrylová tu zmínila případ, kdy Nebovidský na popud své matky objednal a z důchodu pak splácel vysavač za 11 tisíc korun jen proto, že ho jeho matka přesvědčila o tom, že potřebují dvě deky, které firma k vysavači zdarma jako bonus nabízela. Splátkovým způsobem ho nakonec přeplatil. Sám Nebovidský včera naznačil, že stojí o pomoc občanského sdružení Kolumbus.