Symbolická konečná stanice
„Není náhodou, že vlak končí svou jízdu právě zde, v blízkosti Terezína, kam bylo mnoho lidí deportováno,“ uvedla Viera Kováčová, historička Muzea Slovenského národního povstání v Banské Bystrici, které ojedinělou výstavu připravilo.

Ve dvou dobových vagonech si návštěvníci prohlédnou bezpočet fotografií a dokumentů. Během sledování čtvrthodinového filmu pak na vlastní kůži pocítí atmosféru židovských transportů.

Vlak bude stát v Bohušovicích do pátku. Zde si ho od pondělka, během dvou dnů, zatím prohlédly na čtyři stovky školáků. „Počítáme, že do 27. března to bude 800 až 1000 žáků a studentů z Litoměřicka,“ míní Viera Kováčová.

Závěr školního roku má vliv
Jak však poznamenala, vyvíjející se návštěvnost, i po dohodě se školami, bude nejspíš nejnižší v Česku. „Chápeme ale, že okolnosti jsou tak trochu proti. Je konec školního roku a ve srovnání s jinými místy, kde jsme projekt představili, je bohušovické nádraží malé. V Plzni výstavu vidělo 4 100 lidí,“ dodala historička.

Proč takový projekt vznikl?
„Cílem projektu je připomenout 66. výročí začátku deportací slovenských Židů. 25. března 1942 odjel z Popradu jeden z prvních transportů. Vezl tehdy 1 000 židovských děvčat z východního Slovenska do Osvětimi, jedno z nich zemřelo ještě během cesty,“ vysvětluje náměstek ředitele Muzea Slovenského národního povstání Roman Hradecký. „Chceme hlavně mladým lidem připomenout, jaké utrpení museli transportovaní prožít. Jen v první vlně transportů v roce 1942 bylo do koncentračních táborů odvezeno na 60 tisíc slovenských občanů.“

V prvním voze, který slouží jako výstavní sál, se návštěvníci seznámí s historií protižidovských opatření po roce 1938, včetně deportací slovenských Židů a Romů do koncentračních táborů. Výstavu doplňují výpovědi 20 konkrétních lidí pronásledovaných nacisty.

„Druhý vůz vypadá tak, jak ho za II. světové války poznaly oběti holocaustu. Na zemi jsou mřížkou vyznačena místa pro každého transportovaného, aby si návštěvníci mohli vyzkoušet na jakém prostoru a v jakých podmínkách byli lidé převáženi. Autentický zážitek dotvářejí figuríny a dokumentární film s výpověďmi lidí, kteří řádění nacistů přežili,“ dodává Zbyněk Honys, ředitel Odboru komunikace Českých drah.