Movité věci většinou umělecké povahy restaurátorům při domovní prohlíce zabavila před šesti lety policie. Zástupce ministerstva vnitra však nyní u soudu odmítl, že by policie nesla odpovědnost za patnáctku předmětů, které nejsou k nalezení. Restaurátoři sice byli podmíněně odsouzení, ale soud tehdy neprokázal, že by na 120 zabavených věcí souviselo s trestnou činností. Proto se jich oba muži nyní domáhali občanskoprávní cestou u civilního soudu. Většina předmětů je od května 2007 v úschově u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem. Žalující strana s návrhem na smír s tím, aby ministerstvo vnitra zaplatilo alespoň osm tisíc korun za obraz hlavy Krista, neuspěla. Podle zástupce ministerstva Roberta Žáčka by totiž mělo věc řešit ministerstvo spravedlnosti. „Nebráníme se vydání věcí, ale nemáme je. Ke krajskému soudu byly z Biskupství litoměřického odvezeny na základě pokynu státního zástupce z trestního řízení,“ vysvětloval.

Biskupství: šlo jen o úschovu
A právě biskupství bylo druhým žalovaným. Jeho zástupkyně Viola Schleichová u soudu zopakovala, že si sice biskupství nečiní nárok na vlastnictví předmětů, ale požadovala vyhotovení expertizy u Národního památkového ústavu. „Ta by určila, zda některé předměty nepocházejí z kostelů na Českolipsku, které restaurátoři opravovali. Poté bychom požádali o jejich vydání,“ řekla. Přitom tvrdila, že předměty, o něž je spor, sice mělo biskupství v úschově, ale nikdy jejich vlastníky nebylo. „Žaloba proto byla směřována neoprávněně,“ dodala.

Žaloba je mimo, věci jsou zatím u soudu
Restaurátoři získali informaci o tom, že věci jsou u krajského soudu, až po zahájení řízení u civilního soudu. Proto jejich právní zástupce Milan Štětina nyní požadoval, aby soud rozhodl, že biskupství má za povinnost souhlasit s jejich vydáním žalobcům. Směrem k ministerstvu vnitra žádal o vyhotovení znaleckého posudku, v němž by znalec vyčíslil hodnotu „ztracených“ věcí. Oba jeho návrhy však soud zamítl, což v důsledku vedlo také k zamítnutí obou žalob.

Trest byl tehdy podmíněný
Během domovních prohlídek před šesti lety policisté zabavili řadu starožitností, ale nakonec se nepodařilo prokázat, že předměty patří církvi. „Byli jsme obžalováni, že jsme ukradli věci za dvanáct milionů, soud ale skončil podmíněným odsouzením, žádnou škodu jsme nemuseli hradit,“ řekl Zdeněk Fidrhel. Oba se tehdy hájili tím, že předměty restaurovali, o tom, že by se něco ztratilo, nevěděli.

„Soud rozdělil předměty, o nichž se jednalo, na dvě části. První část věcí prokazatelně patřila církvi, u druhé pak církev neprokázala, že jí patří,“ vysvětluje Jindřich Novák. A právě o druhou část starožitností nyní vedou spor. „Věci, které policie zabavila, byly naše. Nakupovali jsme starožitnosti, něco jsme zdědili po rodičích a prarodičích.“