Obyvatelé Mlékojed jsou naštvaní. Vedení obce zůstalo bez zázemí, starosta včera odpoledne úřadoval na chodníku na návsi. Úřední listiny skončily v pytlích a krabicích v altánu zdejšího domu s pečovatelskou službou.

„No, to jsme dopadli, starosto,“ poznamenala Jiřina Šimpachová, obyvatelka Mlékojed, když včera na návsi Vladimíra Kopřivu míjela.

Potomci bývalých majitelů, z nichž jeden bydlí v nedalekých Bohušovicích nad Ohří a druhý v Praze, požádali obec Mlékojedy o navrácení majetku už před sedmnácti lety. Tvrdí, že o majetek, tedy budovu a přilehlé pozemky, přišli v tísni.

Podle svědků však předali v 50. letech jejich rodiče jako uvědomělí komunisté nemovitost a pozemky československému státu dobrovolně.

„Od té doby v budově sídlil Místní národní výbor a od 90. let Obecní úřad Mlékojedy. Budova tedy sloužila výhradně jako občanské vybavení pro obecní účely,“ říká mlékojedský starosta Vladimír Kopřiva.

„Budova byla dle notářského zápisu předána státu dobrovolně, i když restituenti tvrdí, že o ni přišli v tísni,“ říká starosta. To ostatně potvrdili na základě tohoto nároku svým svědectvím čtyři obyvatelé obce.

Zůstali na dlažbě
„Do pátku jsme museli předat prostory obecního úřadu, vyklizené, vyčištěné. Dnes je středa, úřední den, a my nemáme kde úřadovat,“ zoufá si starosta.

„Když je potřeba něco vyřídit, letím do pečováku, štrachám v krabicích, v pytlích, až to najdu, pak vyřizuji,“ posteskl si.
Ověření podpisu nebo třeba vydání lístků na popelnice. „Úřadovat teď budu zřejmě na návsi, v autě, v hospodě nebo nakonec třeba v kostele,“ okomentoval zoufalou situaci starosta. Východisko z této situace vidí pouze ve svědeckých výpovědích.

Pamětníci svědčili
„Vím, že ten barák nedarovali jeho majitelé státu v tísni. Moje babička svědčila, ještě než zemřela, strejda taky. Je to ostuda. Nemůžu se na to dívat, jak se tu šikovně zachází se lží,“ zlobí se Miloš Hájek z Mlékojed.

„Moje tchyně i manžel jako pamětníci svědčili, že majitelé domu, když zemřel jejich syn, darovali veřejně na schůzi JZD barák státu. Jako že jdou příkladem. Tak jsem to slyšela vyprávět a vyslechla si to během života už mnohokrát. A teď se koná soud znovu. Copak to, co už bylo řečeno, neplatí?“ diví se Jiřina Krausová z Mlékojed.

Dostali ultimatum
Soudní jednání, které má rozhodnout, kdo je vlastníkem nemovitosti a které mělo proběhnout před čtrnácti dny na Okresním soudu v Litoměřicích, bylo kvůli administrativní chybě odročeno.

K soudnímu jednání byl totiž pozván pozemkový úřad a ne pozemkový fond, jak soudkyně sdělila hned v úvodu přelíčení. „Žalobci souhlasili s tím, že pozemkový fond se nemusí jednání účastnit, já, jako zástupce obce, jsem s tím nesouhlasil. Soud byl proto odročen na 14. července,“ říká Vladimír Kopřiva.

Ten samý den, 2. června 2008, sepsala právní zástupkyně potomků bývalých majitelů nemovitosti dopis, ve kterém vyzvala vedení obce Mlékojedy k tomu, aby byly prostory obecního úřadu do 13. června vyklizeny. „Kdybychom úřad nevyklidili, hrozilo by obci exekuční řízení. Náklady odhaduji na sto tisíc korun,“ dodal starosta.

Obec má tak přijít o objekt, do něhož za posledních osmnáct let investovala zhruba 1,5 milionu korun. Statisícové částky padly na opravy budovy po ničivých povodních. Potomky bývalých majitelů nemovitosti se Deníku nepodařilo zkontaktovat.

„Je to hrozný. Kdykoli budu hledat starostu, nevím, kde ho najdu. Doufám, že nebudeme ohroženi velkou vodou nebo jinými živly. Nebylo by odkud to vyhlásit,“ shodli se Josef Veselý či Jiří Kouba.