"Jde o soutěž, kdy trať měří až sto čtyřicet kilometrů. V žádném případě se však nejedná o týrání zvířat. V pravidelných intervalech je kůň podroben důkladné veterinární prohlídce a během závodu dostává, co potřebuje. Potravu i vodu. Navíc je v pravidlech určeno, jakým terénem může trať vést. Naprostá většina je v přírodě. Po silnicích vede jen minimum úseků. Závody jsou většinou v okruzích například o délce čtyřicet kilometrů,“ přibližuje vytrvalostní závody koní jezdkyně liběšického týmu, sedmnáctiletá Markéta Terberová. Mladá jezdkyně je nejúspěšnější členkou liběšického týmu, v současné době vede v České republice žebříček juniorů.

Závody zažívají rozmach
„Vytrvalostní závod koní a jezdců prožívá v České republice velký rozmach. Závodů se pozvolna účastní více a více závodníků. Závody samotné se stávají většími a výraznějšími akcemi,“ říká Antonín Terber, manažer a trenér týmu.

Musejí především do zahraničí
„Ve srovnání se zahraničními podniky je to u nás ale ještě stále v rozmachu. U nás je úspěch, když na závod přijede 250 závodníků, v Německu soutěží běžně 1600 jezdců. Pokud tedy jezdec chce ukázat, co umí, musí do zahraničí,“ vysvětluje Markéta Terberová.

V loňském roce se liběšický tým úspěšně zúčastnil například mistrovství světa v Argentině. V letošním roce mají namířeno na kvalifikaci pro mistrovství Evropy do Španělska. Přeprava nejen jezdců, ale především koní a veškerého materiálu s sebou přináší obrovské náklady.

„Každá zahraniční cesta, která je pro budoucnost a rozvoj týmu nezbytná, nás přijde na statisíce. Neustále tedy sháníme sponzory,“ vysvětluje Antonín Terber.

O tom, že jsou jezdci a koně z Liběšic úspěšní, hovoří také to, že nyní pro vytrvalostní soutěže trénují dva koně francouzského týmu. „Je to jistě úspěch. O podobné spolupráci nyní jednáme s Malajsií,“ dodal Antonín Terber.