„Vyšetřovatelé z kriminální policie v Litoměřicích se v současné době zabývají přibližně dvaceti těmito případy,“ sdělila litoměřická policejní mluvčí Alena Romová.

Poslanecká sněmovna schválila návrh na změnu několika zákonů týkajících se péče o rodinu a vyplácení výživného. Novela by měla zjednodušit jeho vymáhání a naopak ztížit postavení dlužníka tak, aby se nemohl dlouhodobě vyhýbat své povinnosti platit alimenty.

„Tato novelizace by měla vylepšit situaci v oblasti vymáhání výživného, významná je především nová úprava promlčení výživného v zákoně o rodině. Novela totiž prodlužuje promlčecí lhůtu až na dvacátý šestý rok života dítěte,“ říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Jiří Sezemský. Lhůta samozřejmě závisí na tom, jestli je dítě v tomto věku prokazatelně nezaopatřené.

Další výhodou novelizace by mělo být osvobození od soudních poplatků při rozšířené pomoci soudu. O návrhu poslanců Davida Kafky, Kateřiny Jacques a Ludvíka Hovorky se začalo jednat v listopadu loňského roku, byl několikrát pozměněn a nakonec 7. května přijat.

Jedním z návrhů, které ale Poslaneckou sněmovnou neprošly, byl návrh poslankyně ČSSD Anny Čurdové na takzvané státní alimenty. Výživné měl vyplácet stát a zpětně ho vymáhat po dlužnících. Sám ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas to odmítl s tím, že by návrh jen nahrával dlužníkům, kteří by se začali spoléhat na to, že jejich povinnosti vyřeší stát. Čurdová se ale nevzdává a v září letošního roku znovu zkusí návrh prosadit.

Průměrná výše výživného činí v České republice zhruba 1600 korun. Částka závisí na mzdě plátce výživného, na věku dítěte a na jeho zájmech a jasných potřebách. Výživné platí převážně muži.