„Obáváme se ho nesmírně. Bohužel nám ale nezbývá, než čekat a léčit. Zatím se v litoměřickém okrese nevyskytl, to ale nic neznamená,“ říká předseda Českého svazu včelařů na Litoměřicku Jan Masopust, který má na Lovosicku osm včelstev.

Napadené včely čeká smrt v ohni
Pro včelaře je v souvislosti se včelím morem nejhorší, že tato nákaza se nijak neléčí. Bezprostředně po zjištění nákazy musí být infikované včelstvo zlikvidováno spálením. „Spáleno musí být také veškeré dřevěné vybavení, které přišlo do styku s napadeným včelstvem,“ dodává Jan Masopust. Spálení také bývá pro včelaře to nejhorší. V současné době se tomuto oboru věnují spíše starší lidé a důchodci, kteří se včelařstvím zaobírají podstatnou část svého života. Ztráta včelstev je pro ně silnou citovou záležitostí. Ve většině případů už chov neobnovují.

„Samozřejmě je to také finanční otázka. V případě, že musí být včelstvo zlikvidováno kvůli včelímu moru, dostane včelař určité náhrady od státu na pořízení nového. Tyto peníze však zdaleka nepokrývají náklady, které souvisejí s pořízením včelstva a vybavení,“ vysvětluje Jan Masopust.

Včelí mor je téměř to nejhorší, co může včelaře potkat. „Mor včelího plodu je jedna z nejzákeřnějších nemocí u včel. Dá se vymýtit jen teplotou vyšší než 140 stupňů, tedy spálit. Původcem nákazy je spora, která přežívá pomalu sto let a je ve všech možných skulinách,“ potvrdil Deníku nákazový referent Miroslav Babáček.

Další nepříjemnou okolností je to, že na místě, kde by byl objeven včelí mor, nesmějí mít včelaři úly dalších pět let. „Kromě toho v okruhu pěti kilometrů od ohniska nákazy platí ochranné pásmo, které je velice pečlivě kontrolováno,“ dodal Jan Masopust.

Život člověka není ohrožen
V Kostomlatech pod Milešovkou, kde muselo být před několika dny spáleno dvaadvacet včelstev (jedno včelstvo může zahrnovat až několik tisíc včel), se nikdy včelí mor neobjevil. Včelaři na Litoměřicku nyní úspěšně bojují s varroázou, s morem se ještě nesetkali.

Podle Miroslava Babáčka pochází nákaza nejspíše ze zahraničí. V některých zemích se včelstva nakažená včelím morem totiž pouze léčí antibiotiky, nákaza se tedy může šířit. Včelí mor není pro člověka nijak nebezpečný.

Gandalovič: Čeští včelaři podceňují prevenci

Loňská zima znamenala pro včelaře pohromu, jakou dlouho nepamatují. Může za to epidemie varroázy, která zdecimovala třetinu všech včelstev v Česku. Nemoc způsobuje roztoč Varroa destructor, který se kvůli neobvykle teplé zimě přemnožil a způsobil katastrofu. Té se dalo podle vedení Českého svazu včelařů zabránit, pokud by včelaři důsledně dodržovali příslušné veterinární předpisy.

Málo prevence
Podceňování prevence vytýká včelařům i ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Do budoucna je nutné klást větší důraz na prevenci, aplikovat léčebné kroky. K úhynu včelstev v letošním roce v České republice došlo i přesto, že finanční podpory směřující do včelařství jsou vysoké, pro rok 2008 byla v rozpočtu původně vymezena částka přesahující 141 milionů korun,“ upozornil ministr a dodal, že vláda schválila mimořádnou dotaci 25 milionů pro postižené včelaře. Ti ale říkají, že pomoc jejich ztráty zdaleka nepokryje.

„Ztráta včelstva je sice finančně kompenzována, ale ani zdaleka nepokryje náklady na nové včelstvo,“ říká předseda Českého svazu včelařů na Litoměřicku Jan Masopust.

„Jedno nové včelstvo přijde zhruba na tisíc až patnáct set korun, chovatel by měl formou dotace dostat asi třetinu z této částky,“ vypočítal tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. Řadu včelařů tvoří navíc důchodci, kteří už s chovem znovu nezačnou.

Chovatelů včel v Česku ubývá, stále častěji se navíc musejí potýkat s včelími chorobami. Těmi nejčastějšími jsou varroáza, mor včelího plodu a nosemóza.

Varroáza postihuje včelí plod a způsobuje, že včely se líhnou nedokonale vyvinuté. „U napadeného plodu se líhnou včely například bez křídel nebo se zakrnělým zadečkem. I v případě, že se včela vyvine normálně, velmi brzy uhyne,“ dodal Peroutka.