„Žádné uhynulé kusy zatím hlášeny nemáme. Svou roli v tom ale hraje i současné počasí. Zima se na nějaký čas vrátila, ochladilo se, a tak srnčí zvěř se k listům pod sněhem nedostane,“ tvrdí Adolf Rolínek, jednatel Okresního spolku Českomoravské myslivecké jednoty v Litoměřicích. Vzápětí ale dodává, že po oteplení se mohou potíže a následné úhyny stát u srnčat a starších kusů. „Dokud řepka nezačne kvést, hrozí zvěři nebezpečí.“

Co způsobuje zvěři potíže?
Mladé listy řepky obsahují snadno zkvasitelné cukry a jedovaté glukosinoláty. Díky šlechtění na „bezerukovost“, nízký obsah kyseliny erukové, je řepka pro zvěř chutnější. „Koncem února jsou na plochy řepky aplikována dusíkatá hnojiva a nově přirůstající listy mají vysoký obsah nitrátů. To vše způsobuje zhoršení zdravotního stavu srnčí zvěře, průjmy, ztrátu plachosti až hromadné úhyny,“ uvedl Jiří Šilha z ústředí Českomoravské myslivecké jednoty.

Připomněl, že sledování zdravotního stavu srnčí zvěře v honitbách je povinností myslivců a zjištěné informace předávají mysliveckému hospodáři. Následně myslivci realizují opatření ke zlepšení tohoto stavu.

Pomoci může i veřejnost
„Pokud někdo z veřejnosti zpozoruje odlišné chování zvěře, měl by o této skutečnosti informovat místně příslušného mysliveckého hospodáře, který pomoc zvěři v honitbách koordinuje,“ vyzval Jiří Šilha.

Myslivci pokračují také v monitoringu zdravotního stavu volně žijících ptáků. V druhé polovině března a začátkem dubna probíhá období hlavního tahu ptáků do hnízdišť.