Letošní úroda by mohla být ohrožena vzhledem k velice brzkému nástupu jara, kdy zemědělci na Litoměřicku jako vůbec první v České republice vjeli do polí již na konci ledna, aby zaseli jarní plodiny.

Teploty by musely ještě klesnout
„Myslím, že u nás v současné době žádné škody nehrozí, protože velké mrazy by přijít neměly,“ uvedl Petr Müller, hlavní agronom straškovského Asturu, který na Litoměřicku obhospodařuje největší plochu polností. „Máme zaseto jedenáct set hektarů ozimé pšenice, stočtyřicet pět hektarů ozimého ječmene, z jarních plodin máme zaseto téměř šest set padesát hektarů pšenice z celkových dvanácti set,“ pokračuje Petr Müller.

Stromy by neměly být ohroženy
„Ve středu ráno jsme naměřili minus dva stupně Celsia. I když většina porostů už vzešla, myslím, že ohroženy nejsou. Obilovinám tyto teploty tolik nevadí a ovocné stromy zatím nejsou v takové fázi, kdy by jim to mohlo ublížit,“ vysvětluje Otakar Šašek, ředitel Zemědělského družstva Klapý, kde se kromě klasického pěstování obilovin zabývají také sadařskou prací.

Jaro přišlo neobvykle brzy
Jaro pro zemědělce v letošním roce přišlo nečekaně brzy. První jarní práce, tedy předseťovou přípravu pozemků, mohli zahájit již před koncem ledna. Na jeho sklonku pak do polí najeli s první secí technikou. „Jaro začalo velice brzy, teď bychom potřebovali hlavně vláhu. Doufáme, že se sněhem přijde,“ říká Otakar Šašek. Právě zemědělci z klapského zemědělského družstva byli mezi prvními, kteří se do letošního setí pustili.

Začali brzy, ale ne všude
Jaro pro zemědělce nezačalo brzy v celém okrese. Začátek jarních prací vždy záleží na nadmořské výšce konkrétního pozemku a jeho připravenosti pro vjezd techniky především z pohledu vlhkosti. „U nás se na setí ještě rozhodně nechystáme. Podmínky na polích nám to nedovolují. Začneme na konci března, možná ještě později,“ upozornil již v únoru Ladislav Papež z liběšického zemědělského družstva.

Brzké setí se vyplatí
Brzké setí obilovin se zemědělcům většinou vyplatí. Pokud bude situace na trhu obdobná jako v loňském roce, bude to platit dvojnásob. Výnosy časně zasetých jařin se totiž mnohdy vyrovnají ozimým plodinám. Pokud budou navíc výkupní ceny obilovin podobné jako v loňském roce, mohli by zemědělci na vypěstovaném obilí vydělat ještě více. Tyto ceny totiž oproti roku 2006 stouply až o sto procent.