Na základě trestního oznámení na neznámého pachatele, které v těchto dnech podal terezínský zastupitel Libor Beránek, policisté sousoší urychleně zajistili a převezli zpět na Litoměřicko. Hrozilo totiž, že poškozené torzo granátníků bude za 260 tisíc korun prodáno.

Silná tradice
Zastupitel Libor Beránek, který je rovněž členem Klubu vojenské historie Terezín, neskrývá radost: „Pro nás má znovunalezené sousoší granátníků takřka kultovní význam. Fakt, že se zase objevilo, je pro odborníky velkým překvapením.“

Představuje příslušníky 42. pěšího pluku. Výjev bubeníka a pěšáka připraveného na bodákový útok se stal uznávaným a hodně používaným logem této vojenské jednotky. Takto se objevují na různých odznacích, přezkách, obrázcích, které mají právě vazbu na 42. pěší pluk.

Podle Beránka byla jednotka jako první dislokována v právě dokončené Pevnosti Terezín a její příslušníci bojovali ve 180 bitvách celé historie pluku včetně bojů na frontách 1. světové války.

„I my, členové klubu vojenské historie, se k této jednotce a její silné tradici hlásíme, a to k době kolem roku 1809, která má přímou vazbu na bitvu u Wagramu. Zde, v Terezíně, toto období představují právě Erbachovci, granátníci tohoto pluku, se svými malebnými uniformami. Musím připomenout i období 1. světové války. Zbraně, technika, uniformy s typickou oranžovou páskou na límci, která určovala příslušnost k 42. pěšímu pluku, to jsou objekty doplňování, pořizování a bádání dalších nadšenců klubu. Sousoší granátníků má pro nás velký význam, je jako bojová zástava, které se vzdává vojenská pocta. Na možný návrat tohoto uměleckého díla se všichni moc těšíme,“ dodal.

Komu připadne
„Znalec na místě potvrdil, že se jedná o sousoší, které bylo umístěno v Terezíně,“ řekl vedoucí obvodního oddělení PČR Terezín Jiří Kozák. Policisty nyní čeká složité prověřování vlastnických vztahů. K nim se bude muset zřejmě vyjádřit i Vojenský historický ústav Praha. „Sousoší granátníků bylo v září roku 1916 slavnostně instalováno do altánu na nynějším Smetanově náměstí v Terezíně, což dokládají zápisy z městské kroniky. I když už dnes pamětníci nežijí, doufáme, že bude nakonec sousoší naše“ dodala starostka Terezína Růžena Čechová.