„Od 1. ledna 2008 upravuje zákon podmínky pro vyplácení příspěvku na sociální péči občanům, úhrady v týdenních stacionářích, v zařízeních následné péče a dalších a způsob poskytování dotací na sociální služby krajům ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí,“ informuje Karel Prokop, ředitel Centra sociální pomoci Litoměřice, pod nějž spadá osm zařízení sociální péče na Litoměřicku.

Klienti klasických domovů pro seniory nemusejí mít obavy. Po úhradách za pobyt v celoročních zařízeních jim i nadále musí zůstat pro vlastní potřebu minimálně 15 % z důchodu, v týdenních zařízeních 25 %. Poplatky za pobyt se tu mohou zvednout maximálně o částku, jíž budou od 1. ledna valorizovány důchody.

„I nadále denně zaplatí maximálně 140 korun za stravu a 160 korun za základní služby,“ říká Karel Prokop.

Cena stravovaní, pokud byla maximální, tak již nemůže být zvýšena. Jestliže však byla nižší, může být vlivem zvýšení cen za energie, potraviny, mzdové a další náklady zvýšena až do stanoveného maxima.

„To je případ Domova důchodců v Libochovicích, kde si lidé od nového roku na jídlo připlatí. Místo 117 korun za den nyní zaplatí 132 korun,“ říká ředitel CSP Litoměřice Karel Prokop. „Ve většině našich zařízení je již cena stravování na maximu, takže tu k dalšímu zdražování docházet nebude,“ potvrdil.
Úhrady za pobyt v domově důchodců se tedy mohou měnit jen v rámci stanoveného maxima podle reálných nákladů na tuto službu, tzn. tam, kde nebyla stanovena maximální úhrada vlivem stoupajících cen energií a mzdových nákladů, může dojít k navýšení, které však nesmí přesáhnout stanovené maximum.

Změny, které přináší nová vyhláška, se mohou týkat všech skupin uživatelů sociálních služeb, kde nebyly stanoveny maximální úhrady a poskytovatelům se nyní zvedají náklady na zabezpečení těchto služeb.

„Rovněž se tak mohou měnit úhrady uživatelům, kteří vzhledem k nízké výši svých příjmů neplatili stanovené ceny za poskytované služby a nyní se jim vlivem valorizace důchodů nebo jiných příjmů celkové příjmy zvýší a tím při zachování povinných patnáctiprocentních zůstatcích jsou schopni platit více. Zákon sám o sobě ale nemění úhrady v celoročních zařízeních,“ vysvětluje Karel Prokop.

„Jiná situace je u chráněného bydlení, kde poskytujeme pouze základní služby – ubytování, praní, uklízení. Stravování se zde poskytuje jen na vyžádání a zákonem stanovená hranice 15 procent po zaplacení základních služeb pak nemusí uživatelovi stačit na stravování a další potřeby,“ říká ředitel Prokop.

„Tam jsme přistoupili k tomu, že uživatelům ponecháváme daleko více, než stanoví zákon, aby byli schopni si další náklady zabezpečit. Z této minimální částky si uživatelé musejí platit i další náklady, například zdravotnictví,“ upřesňuje. „Pokud jim na nejnutnější náklady nezbývá, mohou žádat o podporu v hmotné nouzi příslušnou obec. S vyřízením žádosti pomohou naše sociální pracovnice a vedoucí těchto zařízení,“ řekl.

„Jsme tu moc spokojené. Připadáme si tu jako v lázních. Nic nám tu nechybí, jen nás trápí, že se všechno zdražuje, a máme obavy, že od nového roku s penězi nevyjdeme,“ svěřily se v Domově důchodců v Libochovicích Květa Žídelová, Anežka Kotlářová a Vlasta Hochová.

Náklady na provoz jednotlivých zařízení nejsou hrazeny jen příjmy od uživatelů. Na provoz sociálních zařízení Ústeckého kraje přispívá dotacemi Ústecký kraj a na všechny pak podle výsledku dotačního řízení i MPSV ČR. „Tím by mělo být zabezpečeno, že uživatelé s nižšími příjmy nemusejí opouštět tato sociální zařízení. Zákon dále umožňuje, aby do úhrad mohli být zapojeni i příbuzní,“ dodal Prokop.