„Byla jedinou ženou popravenou během těchto procesů. Že šlo o politicky motivovanou justiční vraždu, dokázala úplná rehabilitace Milady Horákové. U její pamětní desky si v tento čas každoročně připomínáme všechny oběti komunistického režimu,“ řekl předseda litoměřické pobočky KPV Vladimír Chlupáč.
Pomník na památku Milady Horákové vznikne v parku na Náměstí hrdinů v Praze na Pankráci. Jeho vznik iniciovala také Masarykova demokratická strana (MDS), jež vznikla začátkem 90. let v Litoměřicích. „Podařilo se nám sehnat potřebné prostředky,“ informoval Deník předseda MDS Otomar Venzhöfer s tím, že základní kámen byl položen ve 13 hodin 25. prosince – v den narození Milady Horákové.

Milada Horáková v předválečném období pracovala jako sociální pracovnice v Červeném kříži, působila v Ženské národní radě, bojovala za práva žen, řešila sociální otázky.

Po nacistické okupaci českých zemí v roce 1939 působila v odboji, v roce 1940 ji zatklo gestapo a uvěznilo v pražské pankrácké věznici.

V letech 1942 – 1944 byla vězněna v Malé pevnosti Terezín, odkud ji předali do drážďanské věznice a v říjnu 1944 postavili před soud, před kterým se sama hájila. Původně navržený trest smrti jí byl nakonec změněn na 8 let káznice. Po vynesení rozsudku ji nacisté umístili do ženské káznice v Aichachu u Mnichova, kde se dočkala konce války a osvobození.

Po válce opět začala pracovat v Československé národně socialistické straně. Byla zvolena členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče v únoru 1948, kdy rezignovala. Již 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které mělo usilovat o svržení komunistického režimu.
Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný „politický proces“ po vzoru sovětských velkých čistek.

Milada Horáková byla se třemi muži odsouzena k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 27. června 1950.