Po jedenácti letech Okresní soud v Litoměřicích rozhodl o tom, že Lhotka musí tyto náklady zaplatit. Dlužná částka 27 850 korun nakonec narostla o téměř padesátitisícové penále.

„Soud sice rozhodl, my jsme zaplatili, ale spor trvá dál,“ říká starosta Lhotky nad Labem Jaroslav Pošva.

Obě strany se stále nemohou shodnout na tom, co jsou to investiční a neinvestiční náklady. Neinvestiční výdaje definuje zákon a obec, v níž má žák trvalé bydliště, je povinna je uhradit obci, která školu zřídila. O investičních nákladech zákon nemluví. Neinvestiční výdaje tvoří náklady na údržbu a opravy, materiální výdaje, služby a výdaje nevýrobní povahy, mzdové prostředky a ostatní výplaty fyzickým osobám, které neposkytuje krajský úřad.
Lhotka o některých nákladech tvrdí, že se nejedná o neinvestiční, ale investiční náklady. Lovosické školy ale navštěvují žáci dvaceti obcí a kromě Lhotky žádná požadované částky nezpochybnila.

„Problém je v tom, že ostatní obce pravidla respektují, pouze obec Lhotka je neustále zpochybňuje a za své žáky plnou částku neplatí,“ říká tajemník Městského úřadu v Lovosicích Martin Burian.

„Rozsudek, který nabyl právní moci, řeší problém roku 1997, ale neřeší problémy roku 1999 a let následujících, v nichž došlo k rozporům,“ uvádí. „V diskuzi na toto téma se bude dále pokračovat,“ poznamenal Martin Burian k neuhrazeným neinvestičním nákladům Lhotky, které se od té doby vyšplhaly na zhruba 400 tisíc korun.

„Nenecháme se od Lovosic vykořisťovat,“ říká Jaroslav Pošva, podle něhož jsou důkazy o správnosti jeho počínání uvedeny ve fakturách. „Spor u soudu jsme vzdali. Přestal mít pro nás smysl, když soud rozhodl, že spor nebude řešen na základě faktur z té doby, které Lovosice ztratily, ale účetních dokladů, v čemž je podle nás rozdíl,“ dodal.