Region se tak stává nejvýznamnějším územím „těžby“ tepla z vody. Patří do nich Klášterec nad Ohří, Lovosice, Litoměřice v Ústeckém kraji či Frýdlant a Nové Město pod Smrkem v kraji Libereckém.

Geotermální elektrárna spolyká miliardu korun, přesto mají podporu Ministerstva životního prostředí a vlády. Města elektrárny postaví z dvaceti miliard, které ČR bude mít do roku 2013 k dispozici z evropských fondů.

V Horním Jiřetíně, Liberci, Lovosicích či Litoměřicích už začali s výstavbou. „Vytopí nám celém město, jsou velmi ekologické,“ uvedl několik výhod pro jejich výstavby starosta Lovosic Jan Kulhánek. Jen v Litoměřicích geotermální elektrárna ušetří až 60 tisíc tun oxidu uhličitého ročně. Samotná elektrárna ani nehyzdí krajinu, protože vše se odehrává pod zemí.

Litoměřice již dokončily zkušební vrt v hloubce 2111 metrů. V ní se naměřila teplota 62 stupňů. Pro správný chod elektrárny je ale potřeba teplota přes 150 stupňů.

V LITOMĚŘICÍCH DOVRTALI. Miliardová stavba geotermální elektrárny v Litoměřicích se blíží. Specializovaná firma z Maďarska již vyhloubila zkušební vrt do hloubky 2111 metrů. Tři hlubinné vrty do pěti kilometrů se zrealizují nyní. Litoměřice patří do osmi severočeských lokalit vhodných pro stavbu elektrárny, které berou teplo z nitra Země.

Vlastimil Myslil z firmy Geomedia, která je poradcem projektu, odhaduje, že se budou muset dostat až do hloubky téměř pěti kilometrů. „Kvůli tomu nyní zrealizujeme tři hlubinné vrty,“ uvedl. V budoucnu geotermální elektrárna v Litoměřicích doplní zdroje energie z tepelných čerpadel a solárních systémů.

Výstavba geotermální elektrárny spolyká asi miliardu korun, přesto se městům vyplatí. „Investice se rychle navrátí, pokud dostanou města dotace,“ sdělil Vlastimil Myslil. Při průměrné spotřebě energie a výkupní ceně 4,50 Kč/kWh lze očekávat návratnost vložených investic za pět let.
Nejdražším na celém projektu jsou speciální vrtné hlavice, které kvůli opotřebení musí firma po sto metrech měnit. Cena jedné hlavice se přitom pohybuje okolo půl milionu korun.

Ministerstvo životního prostředí tento alternativní zdroj energie podporuje. Česká republika bude mít do roku 2013 k dispozici v evropských fondech dvacet miliard na obnovitelné zdroje. Města na ně budou moci sáhnout, pokud studie dokážou, že projekt je ekonomicky smysluplný.
Liberec společně se severočeským Horním Jiřetínem, Novým Městem pod Smrkem a Rumburkem také chce brát teplo z nitra země. „Nejdříve je nutné provést zkušební vrt, poté bude možné stavět,“ uvedl dříve pro Deník náměstek libereckého primátora Ivo Palouš s tím, že si město vytipovalo i vhodnou lokalitu. A to v městské části Pavlovice. V Liberci nyní vytápí městská teplárna, spalovna komunálního odpadu a topí se i plynem.

Podle Vladimíra Čermáka z Geofyzikálního ústavu akademie věd ale nejsou v České republice tak ideální lokality pro stavbu geotermální elektrárny. „Podmínky pro využití geotermální energie jsou u nás mnohem horší než v Itálii, Španělsku či na Islandu,“ sdělil.
Přestože je sever Čech pro stavbu geotermální elektrárny dokonalý, některá města zatím čekají na to, jak se výstavba osvědčí v okolí. „Pokud se potvrdí, že se elektrárny vyplatí, nebudeme se její stavbě bránit. Nyní o tom ale neuvažujeme,“ řekla Hana Moudrá, starostka České Lípy.
Na severu Čech je například již teplou vodou z nitra Země vytápěna zoologická zahrada v Ústí nad Labem. V Děčíně geotermální energii z podzemních vod využívají téměř všechny domácnosti.