ROUDNICE NAD LABEM - Oslavy sto třicátého výročí založení Gymnázia Roudnice nad Labem, nad nimiž převzal záštitu hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc, potrvají dva dny a měla by se jich zúčastnit i ministryně školství České republiky Dana Kuchtová.

Cesta k založení českého gymnázia na Podřipsku byla dlouhá a nelehká, ztěžovaly ji problémy politické i finanční. Avšak v uvolněné době šedesátých let 19. století mohli podřipští vlastenci začít svou myšlenku uskutečňovat. V tom jim vydatně pomohla nejen přízeň „vyšších míst“, ale také ochota obyvatel Roudnice platit takzvaný pivní krejcar (1 krejcar z každého mázu).

Díky příznivým politickým okolnostem a této „sbírce“ mohlo být gymnázium v Roudnici v roce 1877 otevřeno. Prima tohoto prozatím čtyřtřídního gymnázia byla umístěna v budově obecných škol naproti proboštskému chrámu Panny Marie (dnešní budova školy).

Poté, co bylo gymnázium rozšířeno na úplné, to znamená osmileté, byla vybudována i nová prostorná školní budova v Jungmannově ulici (dnešní Základní škola Jungmannova).

Inspekční zprávy z této doby školu především chválí. Schopnost reagovat na změny ve společnosti prokázalo gymnázium ve školním roce 1908/1909, kdy poprvé přijalo ke studiu dvě dívky. Ovšem na profesorky si tato škola počkala až do roku1923.

Předpoklady podřipských vlastenců, že „jejich“ gymnázium bude vychovávat nejen ty, kdož se později proslaví v různých oborech (připomeňme alespoň J. Horu, M. Dvořáka, F. Šrámka), ale i desítky těch „bezejmenných“, kteří dostojí svým občanským povinnostem i v dobách zlých, prokázala jak první, tak i druhá světová válka.

Dodnes je velmi živá vzpomínka na studenty sexty a septimy, zatčené v červnu 1942, z nichž se devět konce války nedožilo.
Škola mnohokrát prošla školskými reformami, jedna ze změn (rozšíření gymnázií na takzvané jedenáctiletky) ji dokonce v roce 1956 znovu přivedla do původní budovy v Havlíčkově ulici.

I v současnosti roudničtí studenti svou školu úspěšně reprezentují v různých soutěžích a olympiádách.
Vysoké procento absolventů přijatých na vysokou školu dokládá, že stejně jako před sto třiceti lety si roudnické gymnázium uvědomuje svou úlohu v životě Podřipska.