Obložené chlebíčky, uzenina, cigarety nebo pivo. Každá z položek označená na účtence slovem potravina. Pokud by zákazník chtěl zboží reklamovat, má smůlu. Na požádání mu ale obchodník musízboží rozepsat. Rozlišení položek na mnohých účtenkáchchybí.Pokladna je brána pouze jako kalkulačka.

„Účtenka je pro zákazníka jediným nezpochybnitelným důkazem, kterým při reklamaci může prokázat vadu výrobku,“ říká tisková mluvčí České obchodní inspekce (ČOI) Miloslava Fléglová.

„Reklamovala jsem sýr, účtenku jsem neměla, ale prodavačka si mě pamatovala a zboží mi vyměnila,“ svěřila se svou zkušeností Viktoria Jůzlová z Píšťan.

„Reklamoval jsem uzeninu. Do obchodu jsem sice šel až druhý den, ale měl jsem účtenku, takže mi peníze vrátili,“ uvedl Milan Švéda z Brňan.

„Taky se mi to stalo, ale raději jsem peníze oželela a nikam nešla,“ přiznala na litoměřickém náměstí mladá maminka Žaneta Kopecká z Litoměřic.
„Podle zákona o ochraně spotřebitele musí mít doklad všechny náležitosti. Uveden zde musí být prodávající, název zboží, jeho cena a datum, od něhož se odvíjí nárok na uplatnění reklamace,“ vysvětlila.

Pokud doklad nesplňuje dané náležitosti, může inspektor ČOI při kontrole uplatnit sankci. „Pokuta pak odpovídá míře porušení zákona. Inspektor může na místě udělit až několikatisícovou pokutu,“ upřesnila Fléglová.

Jestliže zákazník přesný doklad chce, musí mu obchodník na požádání jednotlivé položky rozepsat.

„Moje dcera koupila maso. Doma pak zjistila, že silně zapáchá. Šla ho reklamovat, účtenku měla, ale nepořídila. Nechtěla se s prodavači dohadovat, tak ho tam nechala a odešla bez peněz,“ dodala Anna Škanderová z Litoměřic.

Takový přístup k zákazníkovi není podle Miloslavy Fléglové přípustný. „Podle zákona na ochranu spotřebitele by prodejce čekala pokuta,“ dodala.