Herečka Naďa Konvalinková je již sedm let patronkou Nadačního fondu Rozum a Cit, který před rokem zahájil svou činnost i v Litoměřicích. Včera se proto zúčastnila vernisáže výstavy v hitoměřickém hotelu Salva Gurada.

Proč jste se stala partonkou právě projektu, týkajícího se pomoci pěstounským rodinách ?
Nejprve jsem váhala, protože člověk nikdy neví, jestli organizace, do které vstupuje, není nějaký podvod. Pak jsem zjistila, že Nadační fond Rozum a cit skutečně pomáhá rodinám s dětmi, které ne svou vinou přišly o svoji původní rodinu. A na začátku života se jim dostalo odmítnutí. Prošly peklem. Například byly odebrány manželům, kteří fetovali, nebo byly týrány, nebo zneužívány. Jsou to děti s jizvou na duši. Sama jsem v mých desti letech, když se mi rozváděli rodiče, byla rok v týdenním internátu. Bylo to pro mě nejtraumatičtější období, na něž jsem se snažila zapomenout.

Myslíte si, že je u nás dostatek lidí, kteří jsou ochotni pomáhat?
Naštěstí jsou. Potkala jsem za ty roky řadu maminek, které svou trpělivostí a láskou vykřesaly děti z nejhoršího .

Jak své dovadní působení ve fondu sama vidíte?
Mne těch posledních sedm let obohatilo tak neuvěřitelně, že ve mně vyrostla veliká naděje. Slyšíme o spoustě negací, ale přitom existuje tolik lásky a pochopení a je tolik laskavých lidí v naší zemi, že jsem za to neskutečně šťastná. A jsem šťastná, že mohu pomoci propagovat tuto myšlenku náhradní rodinné péče. Jsem přesvědčena, že dětské domovy jsou přežitek, a jestliže se najdou lidé, kteří dají cizím dětem lásku, tak je to nádherné.