Na koordinaci zoufalé situace přijel dohlížet i hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc, který po zhlédnutí situace kontaktoval telefonicky ministra vnitra Stanislava Grosse. Vláda vyhlásila ještě předtím pro území Ústeckého kraje nouzový stav až do půlnoci 22. srpna. Jako odůvodnění uvedla značný rozsah ohrožení životů, zdraví a majetku v důsledku povodní.
Takový byl stav na Litoměřicku 14. srpna 2002. Situace se stále prudce zhoršovala. Hladina Labe rychle stoupala.
„Povodňová vlna zasáhla nejprve obce blíže k Mělníku. K evakuaci došlo poprvé v Hněvicích. Dále po toku ve Vědomicích došlo k zatopení sportovního areálu Pod Lipou a v Černěvsi chatové osady. Nejkritičtější situace nastala v Ořešácích, které navštívil společně s okolními obcemi hejtman. Shledal se tam s neochotou místních k evakuaci, a tak v důsledku vyhlášení nouzového stavu nebylo vyloučeno násilné vystěhování občanů. V oblasti Křešic a Nučnic se stala již ve včerejších odpoledních hodinách neprůjezdnou komunikace směrem na Litoměřice. Evakuace postihla i Počaply, České Kopisty a další již zmiňované obce. Na evakuaci se během včerejšího odpoledne připravovaly Mlékojedy či Žalhostice. Ve Velkých Žernosekách bránil vodě včera železniční násep a v Píšťanech došlo k zatopení okolí obce," stojí ve vydání Deníku Litoměřicka ze dne 14.8. 2002.
V Litoměřicích zasáhla divoká voda nejcitlivěji Písečný a Střelecký ostrov. Postižena též byla část Želetice, kde bylo evakuováno několik rodin.
