Vánoce v posledních letech provázejí nejen koledy, ale také lži. Nové i staré

Před loňskými Vánocemi vyvolal velkou pozornost facebookový příspěvek politik Václava Klause ml. (Trikolóra), podle nějž v Německu i jinde panuje praxe, že se tam vánoční trhy již pro jistotu ani neoznačují jako vánoční a nazývají se raději „zimní festival“ nebo podobně. Předseda Trikolóry to označil za jedno z klíčových témat dneška.

Dezinformátoři se zaměřili na očkování proti covidu, šíří se i vyvrácené lži

Návštěvníci jeho facebookového profilu ho ale okamžitě začali upozorňovat na to, že v Německu nadále existují tisíce vánočních trhů, které tak jsou i oficiálně nazývány. Zimní festivaly či zimní trhy se sice – výrazně sporadičtěji – objevují také, není to ale z důvodu nějakého „zákazu“, jak naznačoval Klaus, ale třeba proto, že jejich program je protažen až do ledna nového roku.

Spor o betlém

V uplynulých letech se také často objevovaly „zaručené” zprávy o tom, že v západních zemích (opět nejčastěji v Německu nebo ve Francii) zakázali v souvislosti s migrací umístit na vánoční trhy tradiční betlém. Podobně jako v předchozím případě většinou chybělo konkrétní označení místa, takže nešlo jednoduše ověřit, zda to je, nebo není pravda.

Dezinformace byla pravděpodobně inspirována případem z jihofrancouzského města Béziers, kde v roce 2017 proběhl spor o jesličky z důvodu starého zákona o odluce státu a náboženství z roku 1905.

Na vakcínu od Pfizeru prý zemřelo šest lidí, tvrdí hoax. Je to úplně jinak

Podle tohoto více než sto let starému paragrafu by se ve veřejném prostoru neměly objevovat náboženské symboly. Starosta Béziers Robert Menard chtěl ale přesto jesličky na radnici mít jako součást francouzské historie. Opíral se přitom o jednu z klauzulí ve zmíněném zákoně, podle níž lze takový předmět vystavit veřejně tehdy, jde-li o mimořádný umělecký čin.

Soud ale tento argument neuznal a nařídil jesličky odstranit.

Ničí vánoční stromy? Bylo to jinak

Jinou obdobně šířenou dezinformací bylo loni video z jordánského města Irbíd zachycující lidi lezoucí na vánoční strom na ulici, které doprovázel popisek, že „tisíce muslimů ničí vánoční strom v umírněném Jordánsku“. V textu se dále psalo, že takové události jsou běžnou součástí života náboženských menšin v muslimských zemích.

Zdroj: DeníkZpravodajský jordánský server Roya News ale událost popisoval jinak. Podle administrativy obchodního domu, před kterým strom stál, bylo předem určeným lidem dovoleno, aby na strom vylezli a naházeli do davu zabalené dárky, které na stromě byly pověšené.

Zaměstnanec obchodního domu zdůraznil, že o útok nešlo, a uvedl, že tato akce měla obyvatelům přinést radost. Na stromě prý byly dárky v celkové hodnotě 40 tisíc amerických dolarů a byly rozdány shromážděným účastníkům.

Jak to bylo s puritány?

A ten slíbený historický hoax? Ve Spojených státech se před dvěma lety rozšířila prostřednictvím facebookového memu zpráva, že oslava vánoc byla v této zemi nelegální až do roku 1836, a to z důvodu puritánství někdejších kolonistů. Ti prý pohrdali Vánocemi jako „pohanským svátkem“ a jejich oslavu proto považovali za satanskou praktiku bez biblického zdůvodnění.

Vánoční víkend podle Deníku. Čeká vás slavnostní troubení i on-line koncerty

Ani to však nebyla celá pravda. Puritáni sice po anglické občanské válce a násilném nastolení republiky v první polovině 17. století v Anglii a v USA Vánoce skutečně zakázali, ale tyto zákazy neměly tak dlouhé trvání, a ve Spojených státech se navíc nikdy nevztahovaly na celou zemi. Dochoval se sice historický zápis, že v roce 1659 zakázal oslavu vánočních svátků soud v Massachusettském zálivu, ale zákaz vydržel jen rok.

Když se v roce 1660 vrátil do Londýna anglický král Karel II. a monarchie byla opět obnovena, byly všechny puritánské zákony přijaté během předchozích 18 let opět zrušeny. A Vánoce se vesele slavily dál.