Ta fotka proletěla koncem 70. let snad všemi americkými médii. První dáma země, Rosalynn Carterová, se na snímku usmívá ve společnosti silnějšího muže v tmavě červeném saku. Nikdo v té době netuší, že z muže se vyklube jeden z nejhorších sériových vrahů v dějinách USA. Oním mužem je John Wayne Gacy, známý také jako Klaun zabiják.

Gacy vraždil mladé muže, většinou homosexuály. Ty nejdříve znásilňoval a mučil, aby je nakonec zabil a většinu z nich pohřbil do svého sklepa. „Nejsem vinen ničím horším, než že jsem provozoval bez povolení hřbitov," řekl mimo jiné u soudu.

John Wayne Gacy se narodil v roce 1942 v americkém Chicagu. Jeho rodina měla kořeny v Polsku. Dětství měl ovšem velmi nešťastné. Matka byla v domácnosti a otec se živil jako automechanik, byl však alkoholik a násilník. Svému synovi od mala říkal, že z něj roste hloupý a neschopný člověk. „Johna i jeho dvě sestry přísně trestal, bil koženým páskem vždy, když se podle jeho názoru nechovali dobře. Fyzicky útočil taky na svoji manželku. Gacyho sestra Karen později řekla, že se sourozenci naučili proti útokům obrnit a John nikdy neplakal," uvádí portál Biography.

S matkou měl malý John lepší vztah. Pokud něco vyvedl, potrestala ho sice, ale nikdy to násilnickému otci neprozradila. Při výsleších po zatčení John Gacy řekl, že miloval oba rodiče. Dále psychologům a vyšetřovatelům prozradil, že jako dítě ho sexuálně obtěžoval rodinný přítel.

Živod Johna Gacyho se nezlepšil ani ve chvíli, kdy nastoupil do školy. Mezi spolužáky byl spíš terčem posměchu. Napomohly k tomu i jeho zdravotní potíže, které zároveň vyvolaly u jeho otce další opovržení.

První uvěznění

V šedesátých letech, po střední škole, John Gacy vystřídal několik zaměstnání. V době dospívání si rovněž uvědomil, že ho sexuálně přitahují muži. Vzhledem k celoživotnímu podceňování ze strany otce a tehdejšímu náhledu společnosti na homosexuály to ale pro něj nebylo příjemné prozření. V roce 1965 se dokonce oženil a se ženou přivedli na svět dvě děti. Zároveň začal pracovat v lokální pobočce KFC, kde se ukázalo, že dokáže být schopným manažerem.

Gacy později sice mluvil o období rodinného života jako o šťastném, to mu ale nebránilo pokoušet se navázat kontakty s mladými podřízenými. „Když byl v roce 1968 odsouzen za sexuální obtěžování pubertálního chlapce, byl uvězněn a podstoupil psychologické vyšetření," píše encyklopedie Britannica. Ze stejného činu byl obviněn dokonce i krátce po propuštění za dobré chování. A to ještě v době, kdy byl v podmínce. Toto obvinění ale nakonec bylo staženo.

Když Gacymu skončila podmínka, začalo pro něj po pracovní stránce nejlepší období jeho života. Vzhledem k tomu, jak velké nároky na něj v dětství kladl otec, a jak jej podceňoval, pracoval Gacy vždy na sto procent. V roce 1971 se přestěhoval zpět do rodného Chicaga a postupně začal podnikat. Konkrétně založil firmu PDM. Pro ni najímal mladé muže, kteří se zabývali písmomalířstvím či litím betonu. Ve stejném roce si rovněž s pomocí matky pořídil domek na adrese 8213 West Summerdale Avenue na předmětí Chicaga. Domek, ve kterém později vraždil a skrýval těla svých obětí.

Pogo a Patches

Netvora, který se skrýval v Gacyho těle, počátkem sedmdesátých let stále nikdo neviděl. Za pracovitého a milého muže ho považovali nejen sousedé a obchodní partneři, ale i jeho druhá manželka, se kterou se oženil v roce 1972. První manželka jej opustila ještě v době prvního zatčení a uvěznění.

Nové manželství bylo zpočátku šťastné. Zejména proto, že Carole Hoffová, kterou si vzal, byla poměrně tolerantní. Akceptovala skutečnost, že Gacy je dle svých slov bisexuální a zažívá občasná milostná dobrodružství se svými mladými podřízenými. Jak ale píše v knize o Gacym spisovatel Tim Cahill, tři roky po sňatku se vše zhroutilo jako domeček z karet. Gacy manželce oznámil, že jejich sexuální život skončil. Krize se stále prohlubovala. Carole si všímala, že chlapce si její manžel vodí přímo do jejich garáže, schovává kazety s pornem a u něj doma se hromadí osobní věci cizích mladých mužů. Vše vyústilo v rozvod. Ani podezřelé signály ale nebyly pro Carole dostatečně silným důvodem, aby šla na policií.

Zatímco osobní život se Gacymu postupně rozpadal, v podnikání se mu dařilo. „V místní komunitě byl velmi oblíbený. Organizoval kulturní události, byl aktivní v politických organizacích," píše portál Biography. V roce 1975 dokonce Jacey vstoupil do místní buňky Demokratické strany.

Jedním z důvodů, proč Gacyho mělo okolí rádo, byla i jeho charitativní činnost. „Gacy byl členem místního klubu klaunů. Velmi často v klaunském oblečení vystupoval na dětských oslavách, při charitativních událostech či nemocnicích. Vymyšlená měl hned dvě alter ega - veselého klauna nazvaného Pogo a trochu vážnějšího klauna Patchese," uvádí Biography. Právě tato záliba mu po odhalení jeho hrůzných zločinů vynesla přezdívku Klaun zabiják.

Gacy byl rovněž hlavním organizátorem každoroční události Polish Constitucion Day Parade. A právě tato oslava se stala místem, kde vznikla ikonická fotografie Johna Gacyho ve společnosti tehdejší první dámy Rosalynn Carterové. Na ni mu navíc prezidentova žena věnovala autogram. Psal se rok 1978 a do odhalení Gacyho zločinů zbývalo pouhých pár měsíců. Když pak byl Gacy obviněn, na Bílý dům se snesla vlna kritiky. „Snímek byl pořízen 6. května v Chicagu, na recepci po oslavách Polish Constitution Day. Je na něm věnování Johnu Gacymu, vše nejlepší přeje Rosalynn Carterová. Symbol na Gacyho saku ukazuje, že prošel bezpečnostní prověrkou. Mluvčí tajné služby to ale odmítl blíže komentovat," napsaly po otištění fotky v novinách The New York Times.

Tohle místo je plné mrtvých dětí

I když v sedmdesátých letech začali v Chicagu mizet mladíci, nikdy nic nenaznačovalo, že by ve městě mohl řádit vraždící šílenec. Mladí muži, po nichž se slehla zem, patřili mezi tu vrstvu lidí, kde se daly očekávat například útěky z domova. Několik z nich mělo dokonce přímé napojení na Gacyho, vyšetřovatelům se ale buď nechtělo, nebo nedařilo prokázat, že by se zmizením mladíků mohl mít něco společného. Mezi pohřešovanými byli třeba i Gacyho zaměstnanci, tem o nich ale tvrdil, že utekli. Podklady pro jeho zadržení nepřinesla ani dvě obvinění ze znásilnění z první poloviny sedmdesátých let.

Až přišel prosinec 1978. „Jedenáctého prosince začali rodiče pohřešovat patnáctiletého Roberta Piesta. Matka na policií ohlásila, že svého syna naposledy viděla v prodejně, kde pracovala. Nechal tam vzkaz, že jde kvůli možné brigádě na setkání s Gacym," uvádí server Biography.

Případ Roberta Piesta byl jiný než u předchozích zmizelých chlapců. „Rodiče přišli jeho nezvěstnost nahlásit ještě v noci, kdy zmizel. Byl to jedničkář, rozhodně ne ten typ chlapce, který by utíkal z domu. Natož v den matčiných narozenin," píše v knize Pohřbené sny: Uvnitř mysli Johna Wayne Gacyho spisovatel Tim Cahill.

Vzhledem k tomu, že patnáctiletý Robert řekl, s kým se měl setkat, policisté se mohli pustit do pátrání. Zejména ve chvíli, kdy zjistili, že měl Gacy záznam za sexuální napadení. Po deseti dnech prověřování byl Gacy zatčen. Přestože trval na tom, že se zmizením mladíka nemá nic společného, vyšetřovatelé si zajistili soudní příkaz k domovní prohlídce. To, co našli v Gacyho domě, je poznamenalo do konce života.

Na první pohled místnosti v domě nevypadaly podezřele. Policisté našli pracovní záznamy, informace o dosažených podnikatelských úspěších, obrázky smutných klaunů, fotku, na které je Gacy zachycen ve společnosti první dámy. Stačilo ale, aby technici otevřeli pár skříní a zásuvek a podívali se do garáže. V nich se skrývaly homosexuální porno časopisy a několik peněženek s doklady mladých chlapců.

To nejhorší na vyšetřovatele čekalo po otevření malých dvířek v šatníku. Vedly do nízkého tmavého prostoru mezi dvěma patry. Byl sice zaplavený vodou, tu ale hasiči odčerpali. Pokyn prozkoumat místo dostal technik Daniel Genty. Vyzbrojen baterkou a obyčejným rýčem se dostal do zabahněného prostoru. Výstupky v něm naznačovaly možný nález hrobu. „Prostor okamžitě zaplavil nepopsatelný hnilý zápach. Po pár kopnutích technik narazil na rozkládající se hmotu. Podobala se sádlu. Začínalo být jasné, že Gacy toho má na svědomí asi víc. Genty ještě párkrát kopl, když se před ním objevila lidská kost. Bylo jasné, že nemůže patřit chlapci, který se ztratil před deseti dny," píše v knize Cahill.

Genty okamžitě oznámil kolegům, aby Gacyho obvinili. A že pravděpodobně bude vinný z více vražd. Velení mu přidělilo posilu, aby prostor důkladně prohledali. Hnilobný pach byl nesnesitelný. „Myslím, že tohle místo je plné mrtvých dětí," řekl Genty kolegům.

Policisté postupně našli těla více než pětadvaceti mužů. Ne všechny se povedlo identifikovat. Kromě malého meziprostoru byly ostatky pohřbeny i pod podlahou garáže a v jámách na dvorku. Čtyři muži měli být podle Gacyho výpovědi hozeni do řeky. Mezi nimi i patnáctiletý Robert Piest, jehož zmizení pátrání odstartovalo.

Gacy policistům tvrdohlavě tvrdil, že vraždy páchal jakýsi Jack. On měl být jen uklízečem. Gacy podstoupil jedno z nejpodrobnějších a nejzdlouhavějších psychologických vyšetřování v dějinách americké kriminalistiky. Lékaři se ptali na vše, každá banální dětská vzpomínka byla důležitá. Šlo o podstatnou věc, která se měla ukázat při pozdějším soudním procesu - prokázat, že byl Gacy v době spáchání činů příčetný. Protože i poté, co už mu bylo jasné, že se z obvinění nevykroutí, tvrdil, že vraždila druhá osobnost, která se v něm skrývá - zlý Jack.

Trik spočívá v tom, mít klíč

Počet Gacyho potvrzených obětí se vyšplhal na číslo 33. Šlo o mladé muže ve věku od patnácti let až po dvacátníky. Gacy je vraždil převážně v noci, a to mezi lety 1972 až 1978. I když první oběti zprovodil ze světa ještě v době, kdy s ním v domě přebývala i jeho nicnetušící manželka, to největší běsnění se strhlo po rozvodu. Někteří sousedé údajně čas od času v noci slyšeli křik či pláč a nahlásili to na policii jako rušení nočního klidu. I z jejich výpovědí ale vyplynulo, že milého a aktivního Gacyho, obézního muže se srdečními problémy, si v roli sériového vraha nedokázal nikdo představit.

Prvního mladíka zabil Gacy v roce 1972. Byl to šestnáctiletý Timothy McCoy. Jak Gacy vypověděl, tomuto mladíkovi nabídl na autobusové stanici možnost přespat u něj doma. Gacy tvrdil, že se jej nad ránem pokusil McCoy přepadnout s nožem v ruce a zabil jej v sebeobraně. Právě ve chvíli, kdy vraždil, si uvědomil, že násilný čin u něj vyvolal orgasmus.

Chlapce si vybíral buď z řad svých zaměstnanců, nebo u nich zastavoval autem na ulicích. A pod různými záminkami je nalákal, aby přišli k němu do domu. Před tím, než se pustil do znásilňování, mučení a zabíjení, je buď omámil chloroformem, nebo svázal. Pro tento účel měl připravený speciální trik s pouty. Nasadil si je sám, a několika trhnutími chlapci ukázal, že je spoutaný. Pak se na chviličku otočil, znova trhnul a pouta povolila. Když se mladík zeptal, jak to dokázal, Gacy mu nabídl, aby to sám vyzkoušel. Oběť mu tak nevědomky dovolila, aby ji spoutal. Když ovšem mladík trhl pouty, na rozdíl od Gacyho se mu je nepovedlo uvolnit. „Pak mu Gacy řekl, trik je v tom, že musíš mít klíč," nastínil vyšetřovatel Dave Hachmeister pro CNN.

Spoutaní mladíci si prošli peklem. Nejdříve je Gacy znásilňoval, poté je mučil. Připravenou měl celou řadu technik - pálení cigaretou, topení ve vaně, znásilňování různými předměty. Na závěr svázané oběti uškrtil, na den schoval pod postel a poté doma pohřbil. „Když jej vyšetřovalé při výsleších poprosili, aby jim pomohl s odkrytím všech těl, zabiják Gacy jim na kus papíru do nejmenšího detailu načrtnul rozložení domácího pohřebiště," píše CNN.

Obrázky veselého klauna

Po procesu byl Gacy odsouzen k trestu smrti za třiatřicet potvrzených vražd. Vyšetřovatelům údajně naznačil, že obětí mohlo být i více, dosud ale pro to nebyly nalezeny důkazy. Na popravu čekal více než deset let. „Gacy zemřel podáním smrtící injekce 10. května 1994," uvádí server Biography.

Ještě v době věznění se opakovaně snažil prokázat svoji nevinu. V rámci aktivit, kterým se vězni věnovali, se zabýval především malbou. Oblíbeným tématem kreseb Klauna zabijáka byl klaun Pogo, jeho veselé alter ego.

I když je Gacy mrtvý více než čtvrt století, čas od času jeho případ ožívá. Mezi mrtvolami nalezenými v jeho domě se totiž stále nachází několik neznámých obětí. Díky technickému pokroku v kriminalistice je ale stále šance, že se svět dozví, koho všeho Gacy zabil. Potvrdilo se to naposledy v roce 2017.

V roce 1976 odjel z Minnesoty do Chicaga šestnáctiletý Jimmy Sisterman. Když se přestal ozývat, jeho příbuzní nahlásili chlapcovu nezvěstnost. Policie ale jeho zmizení nepřisuzovala velkou váhu, pocházel totiž ze sociálního prostředí, kde mladí kluci často utíkali z domova. Zdrcené matce policisté nejčastěji říkali, aby počkala pár dní, že se chlapec určitě vrátí.

Jimmy se ale už nikdy nevrátil. Jak píše CNN, rodina se sice po odhalení Gacyho zločinů ozvala policii, zda Jimmy nemůže být mezi obětmi, jeho osobní předměty se ale v Gacyho domě hrůzy nenašly a matka neměla k dispozici synovy zubařské záznamy. Až před několika roky dostali Jimmyho příbuzní možnost poskytnout policii vzorky DNA. A tato metoda konečně prokázala, že Jimmy zemřel pod Gacyho rukama. Úlevu to ale rodině chlapce nepřineslo. „Stále chci, aby se vrátil. Chci svého bratra zpět," řekla pro CNN Jimmyho sestra Lorie Sistermanová.