V něm uvádí, co je hlavním úkolem každého českého ambasadora v USA: „Spojené státy jsou nejsilnějším garantem naší bezpečnosti a doufejme, že ještě mnoho let zůstanou. A platí, že když někoho neznáte, tak vám nechybí. Proto je viditelnost první linií obrany ČR, aby lidé obecně věděli, že existujeme.“

Jak se změnil svět a diplomacie

Popisuje, k jakým proměnám došlo po ruské agresi na Ukrajinu: „Bylo to probuzení a zjištění, že svět je relativně nebezpečné místo pro život. Otevřela se Pandořina skříňka, když se poprvé po roce 1945 někdo pokusil změnit evropské hranice silou. To se obecně ví, ale na diplomatické úrovni v pozadí existují dvě velké změny, o nichž se zatím příliš nemluví. Mezi diplomaty platil úzus, že se nelže. Nemusíte říkat všechno, ale nemůžete říct na kameru, že měna je pevná a druhý den provést měnovou reformu. Nemůžete veřejně říct, že válka nebude a druhý den tam vpadnout. To byste v minulosti neuhráli. Druhým momentem je návrat iracionality do mezinárodní politiky. Před ruskou invazi takřka všichni, až na Američany, soudili, že prezident Putin k tak dramatickému kroku nepřikročí, protože je to proti jeho zájmu. Mýlili se.“

Redaktorka Deníku Kateřina Perknerová a velvyslanec Hynek KmoníčekRedaktorka Deníku Kateřina Perknerová a velvyslanec Hynek KmoníčekZdroj: se svolením K. Perknerové

Amerika pod drobnohledem

Hynek Kmoníček se obsáhle věnuje plastickému popisu současných USA, jež jsou občanským, nikoli národnostním projektem. „Po válce Severu proti Jihu v podstatě nebylo možné definovat, kdo je Američan. Ve slavném Gettysburgském projevu u příležitosti prvního výročí nejkrvavější bitvy občanské války přichází Abraham Lincoln s myšlenkou, že Američana netvoří jeho národnost, barva kůže nebo náboženství čili vše, co do té doby občany rozdělovalo. Podle něj se Američanem stáváte v okamžiku, kdy uvěříte jistému souboru myšlenek, které jsou shrnuty v americké ústavě,“ říká Kmoníček. Dodává, že právě spor o jeho obsah je to, na čem se USA v současnosti štěpí.

Vrtulník Mi-24 při ukázce pilotáže.
Soumrak ruských vrtulníků v Česku nadešel. Přicházejí modernější stroje z USA

V rozhovoru také připomíná, že nejpozději v roce 2042 budou Hispánci nejpočetnější komunitou Spojených států: „To také jasně říká, jak budou vypadat příští američtí prezidenti, že to budou nositelé španělsky znějících jmen, jako je Marco Rubio, Ted Cruz, Ron DeSantis. Už je tam všechny máme a tito lidé budou rodinně podstatně víc vázáni třeba na Ekvádor než na Irsko, což bude velká zátěž pro transatlantickou vazbu.“

Bere Hynek Kmoníček svůj přesun z USA do Vietnamu úkorně, nebo je to podle něj prospěšné střídání stráží? Dozvíte se v pátečním tištěném Deníku.