Kliknutím zvětšíteMezi odborníky právě tento záměr budí nevoli. „Bude třeba právník po kurzu oborové didaktiky v délce osmdesáti hodin schopen učit matematiku?“ ptala se Helena Koldová, děkanka Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity na Kulatém stolu k přípravě učitelů, kterou pořádala Stálá konference asociací ve vzdělávání.
Novela má kvůli stárnutí pedagogických sborů otevřít dveře tříd i vysokoškolsky vzdělaným lidem z praxe, kteří mají chuť učit a doplnit si pedagogické minimum. Především zástupci fakult připravujících učitele však upozorňují, že doplňkové kurzy nemohou plnohodnotně nahradit pětileté studium, jež podléhá akreditačním kritériím.
„Ne všichni ředitelé vědí, co by od lidí z praxe měli chtít,“ říká Koldová. Nelíbí se jí ani to, že by učitelé základních škol mohli působit v těch mateřských a středoškolští na 2. stupni ZŠ.
Děkani naopak vítají, že se zvyšuje podíl praxí posluchačů. Předně ale to, že by se měla zakotvit úloha uvádějícího učitele, neboť právě on může být klíčovou postavou pro začínající kantory.
„Srážka se sborovnou může odradit i nejlepší absolventy pedagogických fakult, jejichž nadšení narazí na realitu. Zdaleka ne všude je totiž inovativní výuka vnímána s pochopením,“ soudí Robert Antonín, děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Jeho kolegyně z Českých Budějovic je ale přesvědčena, že fakulty musejí vychovávat opravdové experty na vzdělávání, kteří umějí zdůvodnit své vyučovací metody. „Musíme je vybavit dovednostmi i argumenty, aby své postupy obhájili i před matkami lvicemi,“ míní Koldová.
Jak zdůraznil Jakub Drbohlav, záměrem ministerstva školství není revoluce. „Vycházíme z dat, výzkumů a zkušeností a zároveň do změny vtahujeme všechny aktéry. Máme šest prioritních okruhů reformy, na nichž je všeobecná shoda,“ ujistil.
40
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Vlasta
Kondice
Celebrity
TN.cz
