Tetování. Někdo ho miluje, jiný ho nesnáší. Co člověk, to názor. I zatvrzelí kritici ale musejí uznat, že se z jednoduchého označování kriminálníků či příslušníků sekt vytvořil druh výtvarného umění, v němž ovšem na rozdíl od malby nebo kresby není prostor pro chybu. Na kůži se gumovat nedá. A stejně jako jsou dobří a špatní malíři, tak jsou i dobří a špatní tatéři. Ti dobří mohou udělat kariéru i v cizině a mezi takové patří i Zdeněk Kubánek ze Štětí.
close info Zdroj: Deník/Martin Krch zoom_in
V zahraničí jsem zatím tetoval rok v Anglii, dva ve Francii a teď několik let střídavě v Německu a v Belgii. Nedávno jsem dostal nabídku od jednoho studia v Itálii, ale tu teprve zvažuji.
close info Zdroj: Deník/Martin Krch zoom_in
Především v cizině jsem tetoval i nějaké ty „celebrity“, například Roberto Firmina, tehdejšího špičkového hráče Bundesligy, nebo lucemburského vrcholového bodybuildera Arona Winnelinckxe.
close info Zdroj: Deník/Martin Krch zoom_in
Co považuji za svůj největší úspěch? Je pravda, že nějaké ty ceny z konvencí - festivalů tetování, doma mám. Některé mé práce se objevily v našich i zahraničních časopisech. Jistě to potěší, ale není to pro mě to hlavní měřítko úspěchu. Vlastně ani ta cizina.
close info Zdroj: Deník/Martin Krch zoom_in
Každý, kdo chce tetování, by si měl uvědomit, že je to na celý život. Je tedy lepší si našetřit a nechat si udělat kvalitní práci, než se dát někde potetovat za pár korun. Mockrát jsem pak taková tetování překrýval a ve finále za něj zákazník zaplatí vlastně o hodně víc, než kdyby si nejprve našetřil.
close info Zdroj: Deník/Martin Krch zoom_in
Největším úspěchem pro mě je každý zákazník, který odchází spokojený, a já vím, že se mu moje práce líbí. Možná byste nevěřili, ale za některými tetováními jsou často i dojemné příběhy. Například, když si lidé nechávají vytetovat třeba portréty svých zemřelých dětí nebo rodičů nebo vojáci vzpomínku na padlého kamaráda.
close info Zdroj: Deník/Martin Krch zoom_in